Jeden z členů týmu ATV-expedice.cz přezdívaný Duffy Letec vyrazil na orientační offroad závod čtyřkolek Motoráj Maraton 2012 do Rumunska.  Z této cesty sepsal krátký deník, který Vám na našich stránkách exkluzivně přinášíme.  Zde tedy zážitky líčené jeho slovy:

Odjíždím 12.8.2012 v ranních hodinách od benzínové pumpy v Berouně ještě s jednou dodávkou, kterou řídí  Dan Pejzl ( šéfredaktor časopisu Quad).

V Praze vyzvedávám další členy posádky Ajku a Honzu, směle pokračujeme po dálnici přičemž na 33km D1 máme sraz s dalšími členy celé výpravy, dotankujeme plné nádrže a vyrážíme na cestu ve složení 3x dodávka( 2x s vlekem) a jeden osobák s vlekem. Cesta probíhá bez problémů, já se v autě sám trochu nudím, představuju si co mě čeká na místě ale nějak mi to nejde, mám zvláštní pocit toho, že jedu do neznáma a v podstatě nevím co mě tam čeká.

V maďarsku na dálnici najednou zastavujeme mimo plánovanou zastávku a hned po vystoupení z auta mi dochází že je něco špatně. Dan kouká do prostoru motoru, když přicházím říká „je to v prdeli, něco tam hrozně řve, vypadá to jako když nám upadne motor“, jako v každém takovém případě se všichni koukají do motoru zda tam něco zajímavého neuvidí :)   Po chvíli hledání Dan zjišťuje, že silentblok držící motor na karoserii jeho dodávky má již jen jeden ze tří šroubů a nevypadá, že motor udrží dlouho. Řešíme tedy co s tím a nakonec se po cca. hodině podaří sehnat potřebnou náhradu šroubů a my vyrážíme dál po trase…

V maďarsku zjišťuji že je tam hrozně drahá nafta, vychází až na 44 kč, ale musíme tankovat, tak beru plnou a s pocitem, že se máme v ČR ještě dobře platím tu nehoráznou částku umocněnou tím, že forinty jsou krát 100 resp. 441 forintů je našich  44,1kč trzn. Za plnou platím něco přes 20000 forintů. 

Na hranicích s Rumunskem musíme koupit vinetu, klučina za okýnkem ale praví, že systém error, máme počkat pět minut.  Po půl hodině  nám už nabízí  týdenní za 200kč, chceme platit Eurem, tak si říká o 5 eur, tak jsme zase ušetřili.

Za hranicemi zjišťuji, že mám v navigaci pouze průjezdnou mapu Rumunska a chválím se za rozhodnutí jet s celou skupinou a né sám. Jelikož jediná navigace s nejnovějšími mapami je v Michalově dodávce, tak se nechám celou cestou až do cíle provést.  Přes několik malých zabloudění se konečně dostáváme do vesnice pod Brebunou, čeká nás 15 km šplhání nahoru do hor, ale to ještě netuším po jaké silnici, po dvaceti minutách jízdy asi 5km/h si říkám že už tam někdy musíme být, já nevidím ani silnici, jelikož přede mnou jedoucí dodávka mě zásobuje takvou vrstvou prachu, že reaguju pouze na její zadní brzdová světla.

Na místo přijíždíme totálně vyčerpaní v 21 hod. jejich času, což znamená že jsme byli 14 hodin na cestě ( v Rumunsku je  hodinu více naž v ČR)

Zjišťuju, že ubytování je fakt pěkný, jídlo perfektní a je ho hodně, taky mě mile překvapuje, že pořadatel přivezl české pivo za české peníze nemusím kupovat ten jejich Ursus (ale chlapi to pivo chválí, já ho nepil, tak nemůžu soudit) za 1,5eur. Ubytovaný jsem na pokoji s naším fotografem, tak si říkám, že to bude dobrý, že bude mít ty nejlepší fotky což se nakonec potvrdilo, skoro v každé reportáži tu fotku mám :)

Po krátkém seznámení s denním plánem ze strany pořadatel, zjišťuju, že ráno staruju jako 4 (což znamená v 9:08), protože jedeme podle startovních čísel a na mě vyšla 4ka. Při představě, že mě ještě čekají technické přejímky, zabalit si nezbytné nářadí a vůbec si připravit depo, tak mě lehce popadá panika, ale všichni kluci, který tu jsou už poněkolikáté, jsou naprosto v klidu, tak mě to uklidňuje. Po nějakém tom pivku jdu raději spát a řídím budíka n 6hodinu abych vše stihnul.

Poznámka redakce:
Na expediční cestu Duffy vyráží se sériovým strojem TGB Blade 550 na který byl pro účely závodu doplněn „roadbook“.