Náš kamarád Tomáš Hégr připravil v tomto předvánočním čase jednodenní sraz čtyřkolkářů na motokrosové dráze a pro naše čtenáře z této povedené akce zpracoval pár řádků které Vám velmi rádi přinášíme:

Je sobota třináctého prosince. Na motokrosovou dráhu na Cechu dopadají hřejivé paprsky slunce, okolní teplota dosahuje až k dvanácti stupňům celsia a viditelnost předčila očekávání.  Dráha je suchá, upravená a bez známky jediného All-terrain vehicles.

Je neděle čtrnáctého prosince. Na motokrosovou dráhu na Cechu dopadají nepřetržité provazy dešťových kapek,  okolní teplota dosahuje čtyřiceti dvoucelých a osmi desetin stupňů Fahrenheita a pro houstnoucí mlhu není vidět na padesát metrů. Dráha je nacucaná, silně blátivá a na parkovišti u věže se řadí další a další ATV, Quad, UTV. Plánovaná akcička, pojmenovaná dle očekávání jako „Mini sraz čtyřkolek“ se začíná vymykat svému názvu. Celá akce byla svoláním pár kamarádů okolo ATV Adventure Clubu a s vidinou kroužících pěti čtyřkolek na dráze. Když jsme na facebooku  zaregistrovali neustále se zvyšující počet účastníků, celý sraz jsme přehodnotili a pro účastníky připravili několik doufám příjemných překvapení.

Zahájení bylo plánováno na devátou, a proto nás příjemně překvapuje, že několik quadů v čele s Pepou Maškem nás netrpělivě vyhlíží již před půl. Postupně se přidávají Žatečáci s Arťákama a bugy, zanedlouho přijíždí i dodávka ASP s naloženým WildCatem a několika čtyřkolkami. Skupina Jeepů s plaťáky dotáhla i tým pod vedením Tomáše Filipa. Další a další auta s vleky plní parkoviště a připravují stroje na dráhu. Suma sumárum okolo třiceti strojů.

Několik pravidel pro zabránění chaosu a pak už se jen někdo zeptal, můžem?.. a srázek začal plnit svůj účel. Jedna z možností bylo otestovat stroje na motokrosové dráze, která po nočním zvlažení připravila horké chvilky a zvýšila adrenalin u většiny jezdců. V zatáčkách čekaly hluboké kaluže a rozbahněné skoky a lavice se podařilo bezpečně zvládat až po několika kolech. Skupinka zapřisáhlých bahňáků si našla svojí velkou louži ve spodní části areálu a hledali, kde na stroji nechal tesař díru. Zanedlouho se k nim přidali i nováčci ve vodních radovánkách a společně se přesunuli až k velkému MUD korytu a ti odvážní si ho pokoušeli podmanit. To co vypadalo jak výcvikový kanál pro BVP, nakonec pod vedením Honzy Perníkáře bravurně zdolali. Než byl zavelen povel na buřty, tak ještě větší skupinka jezdců testuje rozsáhlý areál s možností vyžití snad pro každého. Několik exkluzivních výjezdů, přejezdů, uvíznutí na břiše a už parkujeme u grilu. Gulášovka, buřtík, kávička a několik již otřepaných historek od té naší čtyřkolkářské bandy a hurá do sedel.

Druhou část dne, jsme se pokusili, vyplnit vyřazovacím sranda závodem. Startovalo se po dvojicích a na startovní listině nechyběla i známá jména.  Z deseti dvojic vyšlo vítězně deset závodníků a ty si to rozdali ještě jednou mezi sebou. Závodilo všechno, co mělo kola a na startovním roštu se sešlo pět nejlepších včetně Káťi, která za sebou nechala nejednoho pokořeného závodníka z řad pánů. Bylo odstartováno a na závodníky čekali tři kola mačkání palce a plné oči bahna. Jako první projel pod cílovým praporkem Venca Hucl na stroji Journeyman, za ním v těsném závěsu David Odenthal na Suzuki a Kateřina Beňová dojela na třetím místě rovněž na stroji Journeyman. Na vítěze čekaly poháry od ATV Adventure Clubu a zajímavá slevová poukázka na pneu ITP, helmu LS2 nebo prostředky Maxima od společnosti ASP Group. Na závěr bych chtěl poděkovat všem, co nás poctily svou účastí a budeme se těšit na nějakou akci třeba na vaší zahradě.

Text: Tomáš Hégr
Foto: Kateřina Kohútová

Rok se s rokem sešel a máme tu zase Mikuláše tedy i čas, kdy pravidelně pořádáme setkání s přáteli a orientační projížďku k ukončení sezony. Jelikož jsme na podzim nic moc nepodnikli je to pro nás příležitost sednout na čtyřkolky a vyhnat pavouky z výfuků. Ale pěkně popořádku.

Týden před akcí vyrážíme se Zdendou a Jirkou vyznačit trasu a zároveň ověřit stav cest tak, abychom se vyhnuli nějakým komplikacím v den akce. Trasujeme celé odpoledne, umisťujeme cedulky s tajenkou, Zdeněk vše pečlivě zaznamenává do navigace a už večer posílá hotovou trasu k distribuci účastníkům. Týden před akcí kontrolujeme náš Facebook a jak to tak vypadá, účast bude minimálně stejná jako loni, takže už jen aby počasí vyšlo. Akce se blíží každým dnem a my tedy ještě vyrážíme koupit buřty chleba a vše další, aby se dostalo na každého hladového závodníka. V obchodě děvčata přichází s nápadem připravit pro každého účastníka nejen tradiční mikulášsko čertovskou zastávku ale i malý dárek pro radost. Plníme tedy vozík i bonbóny a sladkostmi a holky pak doma vyrábí mikulášské balíčky s překvapením…. no snad máme hotovo a na nic se nezapomělo.

A je to tady. Je sobota ráno a proto sotva oko rozlepíme rychle balíme proviant na čtyřkolku a vyrážíme na místo srazu. Na parkoviště přijíždíme zhruba půl hodiny před avizovaným zahájením, už tak ale na místě parkuje několik čtyřkolek a další vytrvale najíždějí takže se parkoviště u obchodního domu postupně promění v offroadové peklo a velkou atrakci pro všechny nakupující :D.  Jak se sjíždí další a další stroje tak zapisujeme jednotlivé týmy, kterých se nakonec na start postaví pěkných 7  (celkem 43 čtyřkolek a 2 SBS).  V 10:00 pak posíláme na trasu první tým a v 15 ti minutových intervalech i týmy ostatní. Každý tým sleduje vyznačenou trasu a na určených bodech sbírá části tajenky, kterou v cíli předloží ke kontrole. Protože je každý rok tématická a docela vtipná, tak vám jí sem také dáme :). Letos účastníci sbírali tajenku „Šoupal sněhulák sněhulku, šoupal jí po uhlí do důlku a jak tam tak takhle šoupali, zahřáli se a roztáli. Štastné a veselé přejí atv-expedice.cz“. Na prvním bodu pak na závodníky stejně jako loni čeká čertice s mikulášicí a pokud závodník dá dohromady nějakou básničku dostává sladký balíček :D. Na cestě pak účastníky čekají brody, polní bahnité cesty pěkná trialová trať u spřáteleného ranče ale i zkouška diplomacie při pořizování tajenky na benzinové pumpě :D. Když všichni závodníci zmizí na trati přesouváme se se Zdendou, Matějem a jeho sličnou manželkou do cíle, tedy pískovny, kde připravujeme oheň na buřty.

Sotva se ohýnek rozhoří přijíždí první skupinka závodníků a další je v krátkých intervalech následují. Nakonec se dokodrcají všichni a u buřtů si v družné zábavě sdělují své zážitky z cesty. Dopadlo to dobře všichni dojeli bez úhony, veřejnost byla na komunikacích shovívavá a až na jeden prasklý kříž kardanu se všem vyvarovaly i poruchy. My v rychlosti nasčítáme časy a kontrolujeme tajenky. Nejrychlejší byl určitě tým kluků od Prahy ale ti nějak zamotali navigaci a přestali sbírat tajenku čímž se diskvalifikovali. Kompletní tajenku s nejlepším časem nakonec předkládá tým Plzně vedený Tomášem Hégrem a druhý nejlepší je tým Polabí vedený Michalem alias Tytyty. Předáváme tedy symbolickou cenu vítězům a na závěr odpalujeme malý ohňostroj.

Pak už se jen debatuje, někdo řádí v přilehlé pískovně a nakonec se k večeru rozjíždíme zpět k domovu. Počasí nám letos moc nepřálo, celý den poprchávalo ale kamarádská atmosféra a setkání s parádní partou to bohatě vyvážilo. Poznali jsme spoustu nových tváří a ti co čtou články na našem serveru měli příležitost poznat většinu aktérů i autorů v reálu. Nakouslo se pár nových expedičních cest na příští rok a obecně se skvěle pokecalo. Dorazili k nám i kluci z pěkné dálky z Teplic, Ústí, Plzně atd. Ti co měli stroje v servisu přijeli alespoň autem na start či cíl (a i za tuhle návštěvu děkujeme). No prostě a jednoduše bylo to opět moc fajn setkání a už se těšíme na další ročník tentokrát již pátý ! Aby pro Vás to čekání na dalšího Mikuláše nebylo tak dlouhé pak připomínáme, že v létě proběhne taktéž pátý ročník letního orienťáku.

Text: Vojtěch Lysenko
Foto: Vojtěch Lysenko, Břetislav Vaněk (ext), Kovářskej (ext)

Jak již pozorní čtenáři našeho FB profilu zaznamenali, proběhla v uplynulém týdnu další pravidelná změna expedičního stroje v režimu dlouhodobého testu. Tentokrát jsme od sponzora Journeyman.cz převzali zbrusu nový stroj Gladiator X8 EFI Elka edition. Vše se podařilo realizovat tak akorát načas, abychom stihli účast na čtyřkolkářské akci, která nás doslova nadchla a tak Vám jí musíme pár řádky představit.

O akci s názvem „Sraz čtyřkolek, motocyklů a přátel offroadu – dobrovolná sbírka pro Pavla Nivnického“ jsme se dozvěděli na letošní výstavě Motocykl od Tomáše Filipa ( Čtyřkolky 4U) a pravda, hned nás zaujala. ATV Ťamani Doupov, jak si parta organizátorů říká už v minulosti ukázala, že mají kluci srdce na správném místě, když pomáhali záchranářům při vyproštění spadlého rogalisty (více zde). Tihle čtyřkolkáři prostě tak jako spousta jiných nekecají ale konají a to tak, že člověku až padá brada. Tentokrát se rozhodli uspořádat sraz čtyřkolek s jednoduchým, za to ale velmi ušlechtilým cílem, vybrat nějaký příspěvek na léčbu nemocného kamaráda motorkáře, kterému obrátila život naruby zákeřná Lou Gehringova choroba. Bylo pak víceméně samozdřejmostí, že jsme museli akci podpořit a tak jsme kromě drobného finančního příspěvku také vyrazili na místo konání.

V pátek večer jsme ještě narychlo opatřili SPZ na oba expediční stroje a v sobotu dopoledne jsme se po ose vydali do Podbořan. Vyrazili jsme tři tedy Pája se všem známou Z6 EFI EX, Kamzík na TGB Blade 550 a já na již zmíněné Journeyman X8. Cestu jsme táhli podle navigace po vedlejších silničkách a polních cestách, takže jsme na místo dorazili až kolem poledne. Hned u vjezdu do areálu nás mile překvapila perfektní organizace, kdy už na sjezdu z hlavní silnice byli organizátoři, kteří řídili provoz a dohlíželi na bezpečnost. V areálu jsme pak u informačního stánku nafasovali program a pravidla akce, dostali samolepku k vyzdobení stroje a byli nasměrováni na parkoviště čtyřkolek, kde už bylo naskládáno desítky čtyřkolek a motorek. Sotva jsme sesedli hned jsme byli vtaženi do víru dění. Dopolední přehlídku vojenské techniky jsme bohužel propásli, takže jsme se vydali sledovat cvrkot na velmi pěkně vystavěné trialové trati. Náročnost byla pro takto otevřenou variantu ježdění akorát, i tak nebyla nouze o kaskadérské kousky účastníků :D. Trať byla dost exponovaná takže jsme naše ježdění odložili, usedli k občerstvení a pozdravili známé tváře (a že jich tu bylo požehnaně). Zastoupení cestovatelů jejichž články zde můžete pravidelně pročítat bylo takřka stoprocentní, nejpve se k nám přiřítilo totálně zabahněné SBS Can Am Maverick 1000, ve kterém jsme po troše zkoumání dvou zabahněných koulí poznali Tomáše Hégra s jeho sličnou partnerkou  Katkou, vzápětí jsme zase narazili na Jardu Černého (červíka). Dalších kamarádů tu ale bylo nespočet.

Když jsme poklábosili vydali jsme se testnout připravený offroad okruh tankodromem a to byla teprve velká paráda. Tak obrovský a členitý areál jsme opravdu na žádné doposud navštívené akci neviděli. Několik kilometrů velmi dobře označených cest s rozličným terénem, kde si každý našel to svoje. Bahňáci objevili svoje louže vytasili navijáky a prali se s bahnem jak o život. Sportovci a závodníci proháněli stroje s větrem o závod po spletitých cestách no a my cestovatelé zase testovali orientační smysly ve snaze objevit tábor vojenské techniky (což se nám nakonec podařilo).  V areálu jsme nakonec jezdili dobrou hodinu, nakroutili skoro 10 kilometrů a užili si to dosytosti.

Když jsme se vrátili zpět do areálu s parkingem tak jsme akorát stihli skvostné vystoupení čtyřkolkového kaskadéra Richarda Mošny, který na čtyřkolce předváděl kousky zcela popírající fyzikální zákony. Musím také zmínit, že nám celou dobu nad hlavami kroužil vrtulník, který dělal vyhlídkové lety pro účastníky, pilot to řezal nad areálem opravdu odvážně, takže i to byla velmi zajímavá podívaná. Pak už následovala spanilá jízda, které jsme se nezůčastnili a využili uvolnění trialové trati k troše blbnutí. Samý písek notně vyskákané zatáčky prostě paráda.  Vyzkoušel jsem si tedy X8mičku v lehčím terénu a vše zvládla na jedničku. Kamzík za mnou zamáčkl slzu, když s Bladem zůstal v jednom výjezdu kompletně zahrabán. No co budeme povídat zablbli jsme si jako malí kluci. Pak už jsme jen sklouzli ke stánku s tombolou a utratili nějaké ty kačky pro dobrou věc a pomalu otočili směrem k domovu, kam jsme dorazili už takřka za tmy.

Tím, že jsme na akci byli po ose a bez noclehu viděli jsme jí jen opravdu malý zlomek ale udělala na nás obrovský dojem protože z ní bylo cítit srdce a obrovský zápal organizátorů. Protože jsem se v minulosti také zůčastnil organizace amatérských akcí pro čtyřkolkáře musím uznat, že kluci to měli zmáknuté skutečně parádně. No čím to ukončit ? Asi heslem které jsme zahlédli napsané pod logem ATV Ťamani doupov tedy heslem kterým se kluci evidentně řídí “ Některé věci změnit nedokážeme to ale neznamená že se o to nemůžeme pokusit“.

Text: Vojtěch Lysenko
Foto: Vojtěch Lysenko
Fotogalerie od Honzy Kaňkovského zde