Jak již pozorní čtenáři našeho FB profilu zaznamenali, proběhla v uplynulém týdnu další pravidelná změna expedičního stroje v režimu dlouhodobého testu. Tentokrát jsme od sponzora Journeyman.cz převzali zbrusu nový stroj Gladiator X8 EFI Elka edition. Vše se podařilo realizovat tak akorát načas, abychom stihli účast na čtyřkolkářské akci, která nás doslova nadchla a tak Vám jí musíme pár řádky představit.

O akci s názvem „Sraz čtyřkolek, motocyklů a přátel offroadu – dobrovolná sbírka pro Pavla Nivnického“ jsme se dozvěděli na letošní výstavě Motocykl od Tomáše Filipa ( Čtyřkolky 4U) a pravda, hned nás zaujala. ATV Ťamani Doupov, jak si parta organizátorů říká už v minulosti ukázala, že mají kluci srdce na správném místě, když pomáhali záchranářům při vyproštění spadlého rogalisty (více zde). Tihle čtyřkolkáři prostě tak jako spousta jiných nekecají ale konají a to tak, že člověku až padá brada. Tentokrát se rozhodli uspořádat sraz čtyřkolek s jednoduchým, za to ale velmi ušlechtilým cílem, vybrat nějaký příspěvek na léčbu nemocného kamaráda motorkáře, kterému obrátila život naruby zákeřná Lou Gehringova choroba. Bylo pak víceméně samozdřejmostí, že jsme museli akci podpořit a tak jsme kromě drobného finančního příspěvku také vyrazili na místo konání.

V pátek večer jsme ještě narychlo opatřili SPZ na oba expediční stroje a v sobotu dopoledne jsme se po ose vydali do Podbořan. Vyrazili jsme tři tedy Pája se všem známou Z6 EFI EX, Kamzík na TGB Blade 550 a já na již zmíněné Journeyman X8. Cestu jsme táhli podle navigace po vedlejších silničkách a polních cestách, takže jsme na místo dorazili až kolem poledne. Hned u vjezdu do areálu nás mile překvapila perfektní organizace, kdy už na sjezdu z hlavní silnice byli organizátoři, kteří řídili provoz a dohlíželi na bezpečnost. V areálu jsme pak u informačního stánku nafasovali program a pravidla akce, dostali samolepku k vyzdobení stroje a byli nasměrováni na parkoviště čtyřkolek, kde už bylo naskládáno desítky čtyřkolek a motorek. Sotva jsme sesedli hned jsme byli vtaženi do víru dění. Dopolední přehlídku vojenské techniky jsme bohužel propásli, takže jsme se vydali sledovat cvrkot na velmi pěkně vystavěné trialové trati. Náročnost byla pro takto otevřenou variantu ježdění akorát, i tak nebyla nouze o kaskadérské kousky účastníků :D. Trať byla dost exponovaná takže jsme naše ježdění odložili, usedli k občerstvení a pozdravili známé tváře (a že jich tu bylo požehnaně). Zastoupení cestovatelů jejichž články zde můžete pravidelně pročítat bylo takřka stoprocentní, nejpve se k nám přiřítilo totálně zabahněné SBS Can Am Maverick 1000, ve kterém jsme po troše zkoumání dvou zabahněných koulí poznali Tomáše Hégra s jeho sličnou partnerkou  Katkou, vzápětí jsme zase narazili na Jardu Černého (červíka). Dalších kamarádů tu ale bylo nespočet.

Když jsme poklábosili vydali jsme se testnout připravený offroad okruh tankodromem a to byla teprve velká paráda. Tak obrovský a členitý areál jsme opravdu na žádné doposud navštívené akci neviděli. Několik kilometrů velmi dobře označených cest s rozličným terénem, kde si každý našel to svoje. Bahňáci objevili svoje louže vytasili navijáky a prali se s bahnem jak o život. Sportovci a závodníci proháněli stroje s větrem o závod po spletitých cestách no a my cestovatelé zase testovali orientační smysly ve snaze objevit tábor vojenské techniky (což se nám nakonec podařilo).  V areálu jsme nakonec jezdili dobrou hodinu, nakroutili skoro 10 kilometrů a užili si to dosytosti.

Když jsme se vrátili zpět do areálu s parkingem tak jsme akorát stihli skvostné vystoupení čtyřkolkového kaskadéra Richarda Mošny, který na čtyřkolce předváděl kousky zcela popírající fyzikální zákony. Musím také zmínit, že nám celou dobu nad hlavami kroužil vrtulník, který dělal vyhlídkové lety pro účastníky, pilot to řezal nad areálem opravdu odvážně, takže i to byla velmi zajímavá podívaná. Pak už následovala spanilá jízda, které jsme se nezůčastnili a využili uvolnění trialové trati k troše blbnutí. Samý písek notně vyskákané zatáčky prostě paráda.  Vyzkoušel jsem si tedy X8mičku v lehčím terénu a vše zvládla na jedničku. Kamzík za mnou zamáčkl slzu, když s Bladem zůstal v jednom výjezdu kompletně zahrabán. No co budeme povídat zablbli jsme si jako malí kluci. Pak už jsme jen sklouzli ke stánku s tombolou a utratili nějaké ty kačky pro dobrou věc a pomalu otočili směrem k domovu, kam jsme dorazili už takřka za tmy.

Tím, že jsme na akci byli po ose a bez noclehu viděli jsme jí jen opravdu malý zlomek ale udělala na nás obrovský dojem protože z ní bylo cítit srdce a obrovský zápal organizátorů. Protože jsem se v minulosti také zůčastnil organizace amatérských akcí pro čtyřkolkáře musím uznat, že kluci to měli zmáknuté skutečně parádně. No čím to ukončit ? Asi heslem které jsme zahlédli napsané pod logem ATV Ťamani doupov tedy heslem kterým se kluci evidentně řídí “ Některé věci změnit nedokážeme to ale neznamená že se o to nemůžeme pokusit“.

Text: Vojtěch Lysenko
Foto: Vojtěch Lysenko
Fotogalerie od Honzy Kaňkovského zde