A je tady další rumunské ráno a snídaně.  Celý týden se probouzíme do vyloženě letního počasí a dnešek není vyjímkou sice se práší jako fík a v potocích není moc vody ale je krásně.  Po snídani tentokrát vyrážíme všichni s tím, že mladý bimbajs jede na mém TGB Blade. První cesta vede opět do Nuova Moldova pro benzín a pak tradičně přes lom na hřebeny hor mezi Gernik a Svatou Helenu. Tentokrát však pokračujeme po hřebenech nad dunajem směr Svatá Helena.

Kocháme se četnými výhledy na dunaj a okolní pastviny. Opět jedu první a tak v jedné pasáži tradičně nabírám smečku psů, která mně zase pěkně prohání a to jako vždy zrovna v docela obtížné pasáži cesty :D Když mně ostatní dojíždí říkají, že to byl parádní pohled jak mně pejci hnali já jim na to odvětím „to k rumunsku patří“ zatím netuším, že se z této věty stane hláška týdne :D.

 Po hřebenech pak mijíme Svatou Helenu a rozhodujeme se pokračovat dál.  Za helenou se mění charakter břehů dunaje a břeh tvoří vysoká bariéra skal po jejichž vrcholku přejíždíme.  Hledáme ve spleti polních cest tu pravou která nás posune dál po hřebeni a Pája nám dělá průzkumníka. V jedné pasáži pak cesta padá prudce k směrem k dunaji a průzkumník se nám nevrací. S mírnou obavou se ho s Bimbajsem seniorem vydáváme hledat a nakonec ho nacházíme při otáčení kdy hlásí že dál to nikam nevede. Ujímám se vedení a mířím na první polní cestu která mně napadne když mně cesta přivede na zelený vrchol kopce chci se rozhlédnout kam dál a zjišťuji že stojím přímo u značené vyhlídky na dunaj :D Hned vypadám jako zkušený navigátor byť jsem o vyhládce ani o cestě k ní neměl sebemenší tušení :D .

Všichni vybíháme k hraně skály a kocháme se famózním pohledem na řeku a okolní kopce. Pak opět usedáme na stroje a míříme dál ve snaze pokračovat po hřebeni.  Vybírám cestu, která za helenou míří dál po hřebenech (bohužel zhyzděných větrnými elektrárnami). Po pár kilometrech cestu přerušuje velká pastvina a přes cestu natažený elektrický ohradník. Zastavujeme a řešíme otáčení ale z blízkého políčka na nás česky volá domorodec ať si ohradník otevřeme a pokračujeme dál. A skutečně ohradník má gumovou rukojeť a dá se pro účely průjezdu otevřít.

Pája tedy dělá vrátného a my všichni míříme dál přes obří pastvinu.  Na druhé straně pastviny zastavuji abych otevřel a volám na za mnou jedoucí Blaženku aby mně s mojí kolkou také projela branou a tedy nechávám stroj odbržděný na cestě. Blaženka projíždí ale bez zaváhání pokračuje dál (později vysvětluje že špatně rozuměla) já se otáčím a zahlédnu jumbo, které se samo rozjíždí a jako z udělání na prvním metru bere kolem za kámen který stáčí řidítka rovnou dolů do rokle. Následuje můj skok hodný tarzana, kdy v poslední vteřině chytám řidítka a brzdím. Ufff tak tohle bylo skutečně o chlup a kolka mohla být na kaši. Za mnou stojící sýkorka jen nevěřícně valí oči zachycení stroje bylo fakt v poslední vteřině.

Zavíráme tedy pastvinu a pokračujeme dál. Ve vesnici nám domorodec poradil, že máme vystoupat na hřeben k větrným elektrárnám a tak opět zkoušíme každou cestu tím směrem. První zvolená stoupá pěkným výjezdem za kterým dáváme oběd a pak zkoušíme pokračovat. Jedu první a opět se dostávám do situace že to dál nejde. Při pokusu o otočení mně Jumbo klouže bokem a zastavuje se o strom. Plasty opět zadrnčí ale drží jako fík. Kluci mně vysvobodí a jedeme zpět. Další zhruba dvě hodiny zkoušíme cestu za cestou ale žádná nás na vrchol nevede.  Nakonec končíme u salaše a tam nám rumun definitivně potvrzuje že tudy cesta nevede. Otáčíme se tedy a až za velkou pastvinou s ohradníkem zkoušíme jinou hřebenovku která nás konečně přivádí na vrchol kopce k větrníkům.

Ke každému větrníku vede nová super asfaltová silnice a to s ohledem na kvalitu denně užívaných cest u vesnic a měst jasně dokládá že zde někdo postupuje s ohledem na zájmy vlastní nikoliv zájmy místních obyvatel. U posledního větrníku instiktivně nacházím cestu do údolí kterou klesáme do protilehlého údolí a dál stoupáme na parádní hřebenovku. Hřebenová cesta nás vede zhruba 10 kilometrů a až na krátkou zastávku u rumuna s traktorem naloženým dřevem a píchlou pneumatikou víceméně nezastavujeme. Pořádně stavíme až když nás hřebenovka vyplivne v údolí Sichevity. Dáváme pauzu u potoka proháníme stovky žab, Pája laškuje tím že po mně hází kameny velké jako lidská hlava a já ho na oplátku proháním klackem až si při tom vyvrknu kotník :D No prostě ústav na výletě :D.

Protože jsou zhruba 3 hodiny a to je na návrat domů poměrně brzy rozhodujeme se že zkusíme nějakou cestu na protilehlé straně údolí. Jednu takovou nacházíme stoupáme na hřeben ale zhruba po hodině nás cesta přivádí jen o pár kilometrů výše opět do údolí Sichevity navíc za plot nějaké salaše. Projíždíme salaší  a sjíždíme k potoku.  U brodu kluci řádí ve vodě a myjí stroje. Po umytí zjišťujeme že má Bimbajs senior prasklé zadní rameno u polárky a tak je zkáza polarisů dokonána. Aby toho nebylo málo mladý bimbajs hlásí že Blade modře kouří a když kontroluji olej je na suchu takže destruction derby pokračuje. Víceméně jen Jumba a KQ vrčí dál bez potíží. Byť jsme měli v plánu dát ještě nějaký terének tak otáčíme a vyrážíme směr Gernik. Bimbajs senior jede pomalu a mladý s mým TGB je tažen za Pájou.

Já jedu napřed a opět dávám Jumbu pořádně za uši ve zhruba 5 km dlouhé RZ po štěrkové cestě. V Gerniku všichni vyrážíme na pivko tentokrát opět i s panáčkem.  Po nějakém čase si k nám přisedá mladý český pár který je zde pěšky a sepisuje seminární práci o místních lidech. Všichni vyráží na večeři my s Pájou ještě sedíme s tím že je doženeme což se již nepodaří.  Sýkorka s Blaženkou se již nevrací jen Bimbajs senior večer přijíždí s tím že zavařil rameno a jde si s námi dát ještě jedno na dobrou noc :D. Já ještě povozím mládežníky na čtyřkolce a zdá se že získáváme dva budoucí kolkaře a pak s Pájou zapadáme do útrob hospůdky kde s panem majitelem sedíme až zhruba do 1 hodiny v noci. Když míříme domů Pája baví celou ztichlou ulici výskáním ala americký kovboy :D.

Vyndavám notebook abych ještě zapsal deník ale po pár větách u toho usínám. Dnes se tedy rozloučíme autentickým záznamem z deníku „dnes jsme vyjzraaaaaaauuuigpsdpáčíl llklj lkjl jffffffnnnnnnnnnnnnnn“ :D