RUMUNSKO – Obecně:

Rumunsko leží na balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy a svojí rozlohou téměř 240 tis. km² jde o největší Balkánský stát.  Zároveň je Rumunsko je se svojí rozlohou 238 391 km² třináctou největší zemí Evropy a se svými necelými 20 miliony obyvatel téměř dvakrát lidnatější než Česká republika. Přibližně 11% obyvatelstva tvoří menšiny (největší menšina je maďarská s 6,5%) a to včetně té české v Jižním Banátu. Nejvíce obyvatel se hlásí k pravoslavnému náboženství, zhruba 87%, a úředním jazykem je rumunština. Příslušníci menšin ale mají právo využívat mateřské jazyky před soudy a na úrovni místní správy, v praxi se jedná především o maďarštinu.

Od roku 2005, kdy proběhla měnová reforma, je rumunskou měnou leu, množné číslo lei (RON). Aktuální směnný kurz RONu je možné nalézt na stránkách Rumunské národní banky (Banca Nationala a Romaniei), viz odkazy níže, případně vůči české koruně na stránkách ČNB.Rumunsko je od pádu komunistického režimu parlamentní republikou a správně je rozděleno na 41 žup (judet) a hlavní město Bukurešť.

Země leží v časovém pásmu +2 GMT a používá jak letní, tak zimní čas. Mezinárodní telefonní předvolba je +40, nebo 0040. Napětí v elektrické síti je  230V/50Hz a zásuvky jsou klasického kontinentálního standartu, kulaté s dvojitými zdířkami. Kouření je podle současné legislativy zakázáno v letadlech, v prostředcích hromadné dopravy a na veřejných místech, jako například v nemocnicích, koncertních halách a divadlech. V restauracích a na veřejných prostranstvích kouření není zakázáno. Státem uznanými svátky a dny volna v Rumunsku jsou1. a2. leden, první a druhý velikonoční den (pravoslavné Velikonoce jsou zpravidla později než katolické), 1. květen, 1. prosinec (den sjednocení a vzniku nezávislého Rumunska 1918) a25. a26. prosinec. Pro případ nouze volejte jednotnou nouzovou linku 112 (hasiči, policie, záchranná služba).

Východní pobřeží Rumunska omývá Černé moře a na svých hranicích sousedí s Ukrajinou, Moldávií, Maďarskem, Srbskem a Bulharskem. Rumunsko pokrývá řada pohoří která nalezntete jak v severní, střední i západní části Pod Karpatsným hřebenem ležícím v centrální části země se rozléhá široká nížina, která se táhne přes hlavní město Bukurešť a víceméně vyplňuje celou jižní část Rumunska. Povrch rumunska je z větší části zalesněn. Podrobnější obecné informace o Rumunsku naleznete zde .

DOPRAVA:

Ačkoliv v Rumunsku najdeme poměrně dobrou síť vlakových a autobusových spojení, mnohá místa jsou špatně dostupná, a tak jediným prostředkem zůstává auto. I přes investice do renovace či stavby nových silnic a dálnic, silniční síť v Rumunsku zůstává spíše v horším technickém stavu. Dálnice (autostrada) či hlavní silniční tahy (drum national) spojují jen největší města a ve většině případů jsou sjízdné bez větších problémů. Na venkově a v odlehlých částech země se ale setkáte s místními komunikacemi (drum judetean), které nejsou vždy vyasfaltovány.  Špatný technický stav silničních tahů a vozidel, směsice nejrůznorodějších účastníků dopravního provozu od nákladních automobilů až po chodce, stáda dobytku a koňské povozy, a agresivní jízda s nedodržováním dopravních pravidel činí rumunské silnice jedny s největší úmrtností v celé Evropě. Zvýšená bdělost, trpělivost a opatrnost je tedy na místě a to obzvláště v noci, s ohledem na neosvětlená vozidla jako povozy. 

Co se týče rumunských dopravních předpisů, jsou ve své podstatě identické s českými. Pro řízení motorového vozidla na území Rumunska musíte mít platný řidičský průkaz (český nebo mezinárodní), technický průkaz a zelenou kartu. V případě vozidel získaných na leasing nebo zapůjčených musí mít řidič kromě dokladů opravňujících ho k řízení také plnou moc majitele vozu přeloženou do rumunštiny nebo angličtiny. Bezpečnostní pásy jsou povinné a děti mladší 12 let nesmí být usazeny na přední sedadla.  Silniční provoz je veden na pravé straně a přednost, není-li to vyznačeno jinak dopravními značkami či světelnou signalizací, je dávána také zprava. V Rumunsku platí nulová tolerance řízení pod vlivem alkoholu a drog, jejichž přítomnost je zkoumána při každé nehodě dechovou zkouškou. Odmítnutí této zkoušky může vést k trestním sankcím.

Rychlostní limity, nejsou-li určeny jinak, jsou: ve městech a obcích 50km/h, na dálnicích130 km/h pro osobní motorová vozidla a110 km/h pro nákladní vozidla, na ostatních silnicích90 km/h pro osobní motorová vozidla a80 km/h pro nákladní automobily. Snížené rychlostní limity platí také pro nové řidiče. Po dobu jednoho roku od vydání řidičského průkazu platí snížení rychlostních limitů mimo města a obce o 20km/h a automobil musí být označen nálepkou začátečník. Motocykly i auta musejí svítit potkávacím světlem 24 hodin.

Zimní pneumatiky jsou povinné v období mezi 1. listopadem a 1. březnem na silnicích, na nichž je výskyt sněhu, ledu či náledí. Pneumatiky musí mít označení M+S, MS nebo M&S. Jejich kontrolu pak mohou provádět kontroloři Ministerstva dopravy a infrastruktury (Ministerul Transporturilor si Infrastructurii) a to včetně inspektorů z Národní správy silnic a cest CNADNR (Compania Nationala Autostrazilor si Drumurilor Nationale din Romania) a rumunského silničního úřadu ARR (Autoritatea Rutiera Romana), spadajících pod Ministerstvo dopravy. Silniční doprava na některých úsecích silnic je pod hrozbou pokuty omezena pro nákladní vozidla nad 7,5 tuny (nevztahuje se na osobní dopravu) o sobotách, nedělích a svátcích (od 6 do 22 hodin). Kompletní znění dopravních předpisů je k nalezení na stránkách Ministerstva dopravy a infrastruktury či Národní správy silnic a cest CNADNR.

Roviněta pro osobní automobil (škoda oktávia) na 7 dní vyjde na 10 € .

Zabavení řidičského průkazu

Nedodržování silničních pravidel, především pak ignorování dopravních světel, překročení povolené rychlosti či nedání přednosti chodcům na přechodu a řízení pod vlivem alkoholu a drog (v Rumunsku platí nulová tolerance!), často ve svém důsledku představují vážný problém pro řidiče. Rumunská policie je totiž  oprávněna odebrat řidičský průkaz a zakázat řízení motorového vozidla na území Rumunska na dobu jednoho až tří měsíců. Zákaz řízení nabude platnosti po uplynutí 15 dní, během nichž je možné se odvolat a také řídit či případně opustit rumunské území. Vzhledem k faktu, že bez řidičského průkazu nemůže řidič řídit ani mimo rumunské území, doporučujeme nechat si vystavit mezinárodní řidičský průkaz, který je možné mít současně s českým národním řidičským průkazem, a v případě jeho odebrání lze právě využít český řidičský průkaz pro řízení motorových vozidel mimo území Rumunska. Zabavený řidičský průkaz je po uplynutí vymezené doby navrácen skrze zastupitelský úřad, ministerstvo dopravy a obecní úřad obce s rozšířenou působností, který řidičský průkaz vystavil. Více informací o tam, jak postupovat v případě zabavení řidičského průkazu rumunskými úřady naleznete na stránkách velvyslanectví v Bukurešti, viz odkazy níže.

Silniční známka (roviněta)

Od 1. října 2010 byla v Rumunsku zavedena silniční známka v podobě elektronické roviněta (rovinieta electronica), kterou musí být vybaveno každé vozidlo, a to i to, které na území Rumunska pouze stojí. Novou rovinětu lze zakoupit, stejně jako dřívější nálepku, na čerpacích stanicích, na prodejních místech Národní správy silnic a cest CNADNR  (Compania Nationala Autostrazilor si Drumurilor Nationale din Romania), na pobočkách Národního svazu silničních dopravců Rumunska UNTRR (Uniunea Nationala a Transportatorilor Rutieri din Romania), na poštách, na prodejních místech některých soukromých distributorů či online na oficiálních stránkách roviněty, viz odkazy níže. Po zaplacení poplatku je registrační známka auta posléze zanesena do elektronického systému a kontrola je prováděna kamerovým systémem, případně i pracovníky rumunské dopravní policie, pracovníky CNADNR a pracovníky rumunského silničního úřadu ARR (Autoritatea Rutiera Romana). Jestliže vozidlo není vybaveno platnou rovinětou, řidič je nucen zaplatit „odškodnění“ (despagubire), a to ve výši až hodnoty celoroční roviněty plus poplatku. Více informací na internetových stránkách Roviniete.ro.

VSTUP :

Jako občan členské země Evropské unie máte právo pobývat v Rumunsku bez omezení, v souladu s evropským právem na volný pohyb a pobyt, a to až po dobu 90 dní.  Na území Rumunska, které v současné době ještě nevstoupilo do Schengenského prostoru, lze vstoupit či opustit toto území na kterémkoliv hraničním přechodu po předložení platného dokladu totožnosti, tj. cestovního pasu nebo občanského průkazu. Při nepřerušovaném pobytu delším než 90 dní je však nutné se zaregistrovat na nejbližší stanici Imigračního úřadu (Oficiul Roman pentru Imigrari), který spravuje územní jednotku, na níž pobýváte.

Rumunsko je stále zemí, která je v každodenním životě orientovaná spíše na hotovostní transakce. Ačkoliv ve velkých obchodech lze bez problémů platit s kartou a bankomaty naleznete ve velkých městech na každém rohu, v malých obchůdcích, a především na venkově není platba kartou zatím ve většině případů možná.

ZÁKONY:

Ačkoliv se rumunské zákony od těch českých příliš neliší postihy bývají výrazně tvrdší. A to především při konzumaci, držení či pašování drog, a to jak tvrdých, tak měkkých. Marihuana v Rumunsku není legální. Tvrdé postihy jsou časté také v souvislosti s řízením motorového vozidla.

Porušíte-li rumunské zákony, hrozí vám nejen zatčení, ale i pobyt ve vězení. Jestliže dojde k vašemu zatčení, a to z jakéhokoliv důvodu, doporučujeme obrátit se ihned na velvyslanectví v Bukurešti nebo honorární konzulát v Temešváru.  V případě potřeby právního zastoupení je možné využít rovněž služeb některé z četných advokátních kanceláří. V Rumunsku v současné době vykonávají svoji praxi tři kanceláře (AK Konečná & Zacha, AK Peterka & Partners a AK Motec) s vazbami na Českou republiku schopné poskytnout své služby i v českém jazyce. Nejen v Bukurešti, ale i po celé zemi, je pak řada advokátních kanceláří poskytujících své služby v angličtině či dalších cizích jazycích.

BEZPEČNOST:

Zatímco Rumunsko má stále pověst země se zvýšenou kriminalitou, realita je ve skutečnosti jiná a stupeň kriminality v zemi je srovnatelná s ostatními zeměmi Evropské unie. Přesto je samozřejmě nutné dbát na své osobní věci a dokumenty, mít je neustále pod dohledem a nenechávat je na nehlídaných místech (to platí i pro auta) či dobře dostupných batozích, volných kapsách, atd. Zvýšená obezřetnost je na místě také v turistických oblastech, při masových kulturních událostech, na nádražích či v dopravních prostředcích. Zvýšené riziko přepadení a okradení platí rovněž pro méně osvětlená místa (parky nebo uličky bez veřejného osvětlení).

Velkým problémem je dětská kriminalita, jsou známy případy okradení skupinkou žebrajících dětí. Známé jsou také případy okradení falešným policistou. V tomto případě muž v uniformě velmi podobné policii požádal o prokázání totožnosti občanským průkazem či cestovním pasem pod záminkou kontroly, načež dokumenty byly touto osobou odcizeny.

V případě, že se stanete obětí násilného činu, volejte na linku integrovaného záchranného systému 112 a vyžádejte si spojení s policií (služby dostupné i v anglickém, případně francouzském a německém jazyce) nebo se můžete obrátit na nejbližší policejní stanici.

Ztratili-li jste doklady či vám byly odcizeny, je možné požádat o vydání některých z nich na zastupitelském úřadě v Bukurešti či na honorárním konzulátu v Temešváru. Více informací je k nalezení na příslušných internetových stránkách velvyslanectví, viz odkazy na konci stránky.

Toulaví psi

V Rumunsku žije velké množství volně pobíhajících psů. Tito psi představují nejen společenský, ale zejména pak bezpečnostní problém. Již několik let se vede debata, co s těmito psy. Do roku 2008 bylo normální praxí zabíjení psů, ale po odporu společnosti proti nehumánnosti tohoto řešení se od těchto praktik odstoupilo a preferuje se sterilizace. Ačkoliv jsou známy případy smrtelných napadení psem, většina psů je mírumilovných a nepředstavuje hrozbu. Jestliže vás psi následují na ulici nebo se k vám přiblíží, jde jim pravděpodobně o jídlo. Všeobecně se nedoporučuje přibližovat se k toulavým psům, jestliže spí, jedí nebo pečují o mláďata. Větší obezřetnosti je potřeba dbát také v noci a na méně frekventovaných místech, kde se riziko napadení zvyšuje vzhledem k možné přítomnosti smeček.

• Co dělat v případě ohrožení psem

Jestliže se nacházíte v blízkosti psa a ten jedná agresivně, neutíkejte. Základní instinkt psa je vás pronásledovat. Snažte se vyvarovat očnímu kontaktu se psy (mohli by to brát jako znak agresivity), předstírejte nezájem o psa, zůstaňte klidní, nekřičte. V žádném případě se nesnažte psa zahnat, mohli byste ho ještě více vydráždit! Jestliže si myslíte, že na vás hodlá zaútočit, na chvíli ustaňte a poté se snažte odejít z místa velmi pomalu a klidně. Jakmile se vzdálíte z psího teritoria, pes by o vás měl ztratit zájem. 

• Co dělat v případě, že mě pes napadl

Jestliže pes zaútočí, snažte se odhodit cokoliv, co by mohlo upoutat jeho pozornost (kabelka, baťoh, bunda, případně kolo atd.). Chraňte si pokud možno obličej, uši a krk, a to zejména jste-li sraženi na zem. Ačkoliv je v Rumunsku riziko vztekliny vzhledem k počtu volně pobíhajících psů větší než v jiných zemích, vzteklina se přenáší slinami zvířete až v závěrečné fázi nemoci a přenos na člověka není tak častý. Pokud došlo ke kousnutí, doporučujeme vyhledat lékařskou pomoc a to do 72 hodin. Injekci proti vzteklině (antirabic) je možné dostat v místních nemocnicích. V Bukurešti se na to specializuje nemocnice Colentina Spitalul, respektive Institutul National de Boli Infectioase „Prof Dr. Matei Bals“ na adrese Strada Dr. Calistrat Grozovici 1, sektor 2, poblíž stanice metra Stefan cel Mare.

Bezpečnost na horách 

Rumunské hory jsou velmi oblíbenou destinací českých turistů zejména v letních obdobích. Doporučujeme mít na paměti zásady pro pobyt v horách: být dobře vybaven pro náhlou změnu počasí a pro daný terén, mít mapu (bohužel četná rumunská pohoří jsou označena turistickými značkami velmi špatně) a pokud je to možné sdělit někomu, kam výprava jde a kdy by se měla vrátit.

Jedním z bezpečnostních rizik v rumunských horách je divoká zvěř. V nižších polohách se člověk může setkat i se zdivočelými psy volně žijícími v lesích, k nimž je nutné přistupovat s velkou obezřetností. Pokud to je možné, nejlepší je se jim zcela vyhnout.  Zvláštní kategorií jsou ovčáčtí psi. Podle doporučení místních je nejlepší obranou v nepřítomnosti pastýře házení drobného kamení, které je zastraší. Jestliže zrovna žádné kameny ve vašem okolí nebudou, je dobré aspoň naznačit, že kámen sbíráte a chcete ho hodit. Zároveň je vhodné s sebou mít hůl či nějaký klacek, s nímž se dá ovčácký pes také snadno zastrašit.

Medvědi

V rumunských Karpatech je podle odhadů přibližně stále ještě na 2500 medvědů, a pravděpodobnost setkání s medvědem tedy není zanedbatelná. Držte se jen vyznačených tras. Pokud procházíte nepřehledným terénem, snažte se dělat relativní hluk, lámejte například klacky, mluvte, zpívejte, tak, aby medvěd měl čas vás zaregistrovat a utéct. Zároveň však respektujte přírodu, hluk by neměl být nadměrný. Medvědi mají velice vyvinutý čich a mohou cítit jídlo na míle daleko, proto je lepší nenechávat jídlo ve stanech, ale dál od tábořiště, nejlépe na vyvýšeném místě (strom či skála). Totéž platí i pro odpadky.

• Co dělat při setkání s medvědem

V případě, že narazíte na medvěda, a on vás zatím nezaregistroval, snažte se co nejklidněji vzdálit. Předstírejte, že jste ho taktéž nezaregistrovali, mluvte klidným hlasem, zároveň však sledujte jeho chování. Nikdy se nedívejte medvědovi do očí! Mohl by to brát jako agresi a zahájit útok. Nikdy se také nepřibližujte k mláděti, i když vypadá nevinně. Jeho matka bude s největší pravděpodobností někde poblíž.

• Co dělat v případě napadení medvědem

Jestliže se medvěd bude cítit ohrožen, může vás napadnout. V tomto případě zkuste upustit nějaký předmět, například část oděvu. Je pravděpodobné, že to upoutá jeho pozornost. Pokud vás medvěd napadne, snažte se kleknout si na zem, sbalit se do klubíčka a rukama si chránit hlavu. Případná krosna na zádech může chránit před útokem záda. V této pozici zůstaňte co nejtišeji a neklidněji, dokud medvěd neodejde. I když medvěd bude cítit vaše tělesné teplo a bude vědět, že jste naživu, předstírání mrtvého je pro něj znamení, že nejste aktivní hrozba a měl by o vás ztratit zájem.

Vlk

Kromě medvědů se v některých rumunských horách vyskytují i vlci. Napadení člověka vlkem jsou však vzácná, protože vlk se lidem vyhýbá. Navíc vlk se v horách vyskytuje zejména tam, kde může sehnat potravu, tedy v blízkosti stád ovcí a jiných hospodářských zvířat. Přesto je vhodné při stanování kdekoliv v horách uskladnit potraviny dále od stanů pro případ, že vůně jídla přiláká vlka či jinou zvěř.

Hadi

Hadi se v Rumunsku vyskytují na celém území. V Karpatech se s nimi lze setkat i od nadmořské výšky1500 m(např. se zmijí obecnou).

• Jak se zachovat v případě uštknutí

Nejste-li si jisti, zda se jedná o jedovatý druh a došlo-li k uštknutí, je vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc. V místě se většinou vytvoří otok, v některých případech může dojít i k rozvinutí celkové otravy. Záleží však na síle jedu, velikosti hada i celkové síle jedince. Otrava se projevuje pocitem celkově špatného zdravotního stavu, křečemi, případně průjmem nebo zvracením, poklesem krevního tlaku, snížením tepové frekvence. V minulosti se doporučovalo podvázání končetiny či dokonce vysátí jedu, avšak dnes se postupuje zcela jinak. Nejdůležitější je udržení končetiny v klidu tak, aby nedošlo k zvýšenému proudění krve a následnému šíření jedu v těle. Nedoporučuje se podávat zraněnému alkohol nebo káva. Zraněný by měl být co nejrychleji dopraven k lékaři.

ZDRAVÍ:

Rumunský zdravotnický systém je stále převážně založen na státních nemocnicích a přes pokračující inovaci a investice je nutné počítat s nižší úrovní lékařské péče než v ČR, zejména pak v zařízeních mimo Bukurešť. Vyšší standart péče je dostupný především na soukromých klinikách, jejichž využití je nutné předem konzultovat s českou pojišťovnou. Ačkoliv soukromá zdravotnická zařízení poskytují větší komfort svým pacientům, mohou být jejich možnosti stále tak omezené, zejména pokud jde o složitější diagnostické přístroje. V případě, že nemáte se zařízením smlouvu či předplacené členství, po vás může být navíc vyžadována platba v hotovosti a na místě.

Všeobecně vzato oblast Rumunska nevyžaduje žádná speciální očkování či zdravotní opatření. Doporučujeme pouze dodržovat standardní hygienická pravidla. V mnoha oblastech se můžete ještě stále setkat s tureckými záchody. Voda je sice považována všeobecně za nezávadnou, vzhledem k častému špatnému stavu místních vodovodních systémů je však vždy lepší konzultovat s místními, zda je možné konzumovat vodu z vodovodu bez problémů. Převaření či dezinfekce a filtrace vody z říček a řek je vhodnou prevencí cestovatelského průjmu. Pro cestovatele je nejjistější pití balené vody, která je nezávadná.

Při pobytu v Rumunsku je také potřeba dbát zvýšené opatrnosti vůči místním volně pobíhajícím psům vzhledem k rozšířené vzteklině. V případě pokousání psem doporučujeme vyhledat lékařskou péči do 72 hodin. V Bukurešti se na vakcíny proti vzteklině specializuje Colentina Spitalul, respektive Institutul National de Boli Infectioase „Prof Dr. Matei Bals“, nacházející se na adrese Strada Dr. Calistrat Grozovici 1, sektor 2, poblíž metra Stefan cel Mare. V ostatních městech doporučujeme zajít do kterékoliv místní nemocnice. Více informací o psech a jak se zachovat v případě ohrožení či napadení psem můžete nalézt v kapitole Bezpečnost v Rumunsku.

Stejně jako při všech ostatních cestách do zahraničí doporučujeme před cestou uzavřít cestovní pojištění u některé z tuzemských pojišťoven a pečlivě si ověřit veškeré výluky s ohledem na nadmořskou výšku a motosporty.

V případě nouze a potřeby rychlé lékařské péče volejte číslo 112, rumunský integrovaný záchranný systém (hasiči, policie, záchranka). Systém funguje na stejném principu jako v České Republice a je spolehlivý. Je bezplatný, na 112 je možné volat i z uzamčeného mobilního telefonu či telefonu bez kreditu. Jeho zneužití je trestné podle rumunských zákonů. Na lince by měly být dostupní rovněž operátoři mluvící anglicky, případně i německy a francouzsky. Více informací o záchranném integrovaném systému je k nalezení na jeho internetových stránkách, viz odkazy níže.

RUMUNSKO – Na čtyřkolkách:

Protože Rumunsko tvoří krásná a ničím nezničená příroda je spousta lokalit vedena jako přírodní park či rezervace. Při svých cestách do Rumunska jsme se vždy pohybovali po cestách ( polních lesních dřevařských atp. ) vzhledem k místním podmínkám jde i na cestě o velmi náročný terén a tak není potřeba nějaké jízdy mimo cesty.  Na těchto cestách narazíte na dřevaře ale i místní kteří se dopravují na políčka atd. Řada silnic pak vypadá jako polní cesty které znáte od nás.

Pokud například zamíříte do části Banát pak se budete pohybovat po přírodním parku Železná vrata. Zde není pohyb na ATV zakázán ale platí to pouze pro cesty. Výrazně nedoporučujeme pohybovat se po polích či napřímo lesem. Veškeré takové aktivity budou přičítány na vrub čtyřkolkářům a motoristům obecně a lze očekávat že řada Ekokopů které aktuálně zaměstnává projekt výstavby větrných elektráren bude brojit i proti naší malé komunitě. Jak je výše uvedeno místní cesty umožňují dostatečné vyžití v térénu a jejich široká síť Vám umožní navštívit jakoukoliv lokalitu. Všude tam kde je pak přírodní rezervace je pohyb na ATV zakázán a hrozí poměrně vysoké pokuty.

 RUMUNSKO – Praktické odkazy:

Velvyslanectví České republiky v Bukurešti 

Adresa: Strada Ion Ghica 11, Sector 3, Bucuresti 030045, Romania

Telefon: +40 21 303 92 30       

Fax úřadu: +40 21 312 25 39

Konzulární úsek:  +40 21 303 92 32       
Stálá služba velvyslanectví: +40 744 564 676 (pracovní dny 16.30-8.00, víkendy a svátky). Linka funguje pouze mimo pracovní dobu zastupitelského úřadu a je určena výhradně občanům ČR v nouzi či ohrožení zdraví a života).
Konzulární pohotovost:  +40 744 365 646    

E-mail úřadu: bucharest@embassy.mzv.cz

Web. www.mzv.cz/bucharest.

Honorární konzulát České republiky v Temešváru

Působnost úřadu: župa (kraj) Timiš a Karaš – Severín

Vedoucí úřadu: Stefan Motec, honorární konzul

Adresa: Remus 7A, apt. 2-3, Timisoara 300 194, Romania

Telefon: +40 356 179 038       

Fax : +40 356 179 039

Provozní hodiny úřadu: úterý a čtvrtek 14.00-16.00

Pohotovostní telefon: +40 726 121 219 (pouze pro případy nouze českých občanů mimo úřední hodiny)

E-mail: Timisoara@honorary.mzv.cz

Web: http://www.mzv.cz/bucharest/cz/o_velvyslanectvi/honorarni_konzulat_ceske_republiky_v_1/index.html.

Advokátní kanceláře poskytující své služby v češtině

AK Konečná & Zacha SCA

Zaměření na obchodní právo a poradenství

Strada Paleologu 24, sektor 3, Bukurešť.

www.konecna-safar.cz/cz/advokatni-kancelar-rumunsko.php. 

AK Peterka& Partners

Zaměření především na obchodní právo 

Bulevardul Aviatorilor 52, sektor 1, Bukurešť.

www.peterkapartners.com/en/bucharest/1404043184.html.  

AK Stefan Motec

 Advokátní kancelář honorárního konzula České Republiky

Kompletní právní služby jak pro právnické osoby, tak v omezené míře i pro fyzické osoby s působností na celém rumunském území.
Strada Remus 7A, Temešvár

www.avocatmotec.ro.   

Nemocnice ve vybraných městech Rumunska 

Alba Iulia

Spitalul judetean de Urgenta, strada Revolutiei 23, Alba Iulia.

Arad

Spitalul Clinic Judetean de Urgenta, Calea Victoriei 1, Arad.

Baia Mare

Spitalul Judetean de Urgenta „Dr. Constantin Opris“, strada George.Coşbuc 31, Baia Mare.

Brašov

Spitalul Clinic Judetean de Urgenta, Calea Bucuresti 25-27, Brasov.

Kluž

Spitalul Clinic Judetean de Urgenta,  strada Clinicilor 3-5, Cluj.

Soukromá klinika Medicover, strada Bilascu (Republicii) 75, Cluj, www.medicover.ro (rumunsky).

Konstanca

Spitalul Clinic Judetean de Urgenta, Bulevardul Tomis 145, Constanca.

Spitalul Municipal, strada Stefan cel Mare 133, Constanca.

Soukromá klinika Medicover, strada Alexandru Lapusneanu  70, Constanta, www.medicover.ro (rumunsky).

Fagaraš

Spitalul Municipal, strada Ghioceilor 1,  Faragas.                                                                        

Jasy

Spitalul Clinic de Urgenta „Sf. Ioan“, strada General Berthelot 2, Iasi.

Spitalul Clinic de Urgenta „Sf. Spiridon“, Bulevardul Independentei 1, Iasi.

Soukromá klinika Medicover, strada Closca 10, bl. B2, Iasi, www.medicover.ro (rumunsky).

Nová Moldova

Spitalul orasenesc, strada Sf. Varvara 1, Moldova Noua.

Medias

Spitalul municipal Medias, strada I. G. Duca 33, Medias.

Oradea

Spitalul Clinic Municipal  „Dr. Gavril Curteanu“, stradaCorneliu Coposu 12, Oradea.

Sibiň

Spitalul Clinic Judetean de Urgenta, Bulevardul Corneliu Coposu 2-4, Sibiu.

Sighisoara

Spitalul municipal Sighisoara, strada Zaharia Boiu 40, Sighisoara.

Sinaia

Spital Orasenesc, strada Spitalului 2, Sinaia.

Temešvár

Spitalul Clinic Judetean de Urgenta, Bulevardul Iosif Bulbuca 10, Timisoara.

Soukromá klinika Medicover, strada Martir Cernaianu 30, Timisoara, www.medicover.ro (rumunsky).

Targu Mures

Spitalul Clinic Judetean de Urgenta, strada Dr. Gh. Marinescu 50, Targu Mures.

Tulcea

Spitalul Judetean Tulcea, strada 1848 č. 32, Tulcea.

Další praktické odkazy :

Počasí v Rumunsku online: http://www.meteoromania.ro/

Velvyslanectví ČR v Rumunsku: http://www.mzv.cz/bucharest

Imigrační úřad – www.ori.mai.gov.ro (anglicky dostupné pouze omezeně).

Rumunská národní banka – www.bnr.ro  (dostupné i anglicky).

Ministerstvo dopravy a infrastruktury – www.mt.ro (rumunsky).

Silniční úřad – www.arr.ro (dostupné i anglicky).

Národní správa silnic a cest – www.cnadnr.ro (rumunsky).

Silniční známka (roviněta) – www.roviniete.ro (dostupné i anglicky a německy).

Dopravní podnik RATB – www.ratb.ro (rumunsky).

Dopravní podnik Metrorex – www.metrorex.ro (dostupné i anglicky).

Vyhledávání autobusových spojů -www.Autogari.ro (dostupné i anglicky, německy, španělsky, rusky a francouzsky).

Rumunské dráhy – www.cfrcalatori.ro (dostupné i anglicky).

Cyklostezky v rumunských městech – www.hartavelo.ro (dostupné i anglicky).

Cyklistika v Rumunsku – www.bikeromania.de (dostupné i anglicky a německy).

Trajektová společnost Navrom – www.navrom.x3m.ro (rumunsky).

Trajektová společnost Ferry Bulgaria – www.ferry.bg  (dostupné i anglicky).

 Informace převzaty z oficiálních dokumentů Velvyslanectví ČR v Rumunsku