Ukrajina je země ležící ve východní Evropě. Na východě hraničí s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem (včetně Podněstří), Rumunskem, na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s Běloruskem. Jižní hranice je tvořena Černým a Azovským mořem, které odděluje poloostrov Krym. Na Dněpru, největší ukrajinské řece, leží také hlavní město Kyjev. 28.2.2005 ukrajinská strana jednostranně zrušila vízovou povinnost pro občany ČR k cestám na Ukrajinu v celkové délce pobytu do 90 dnů. Ukrajina je po Rusku druhým největším státem Evropy. Bývá přiřazována k východoevropským státům, ale její nejzápadnější regiony jako Halič nebo Zakarpatí náleží kulturně a historicky ke střední Evropě.

Střední a východní Ukrajina zaujímá jihozápadní část rozlehlé Východoevropské roviny. Povrch je tvořen především vysočinami a pahorkatinami či náhorními plošinami přerušovanými údolími řek, která jsou typická především pro přítoky Dněstru v Podolí. Na jihu země se rozkládají rovinaté stepi. Druhá větší rovinatá oblast je tzv. Polesí při hranicích s Běloruskem. Největšími pohořími jsou Karpaty na jihozápadě země (nejvyšším vrchem je Hoverla s 2 061 metry) a Krymské hory na jihu Krymského poloostrova, jejichž nejvyšší vrcholky dosahují 1 500 m. Poloostrov Krym je se zbytkem pevniny spojen Perekopskou šíjí.

Většina řek patří do úmoří Azovského a Černého moře. Nejvýznamnější řekou je Dněpr, který protíná Ukrajinu ze severu na jih a dělí ji na dvě části, „levobřežní“ a „pravobřežní“. Velké řeky jsou využívány jednak pro lodní dopravu, jednak jako zdroj energie. Zejména na Dněpru bylo vybudováno několik velkých přehrad s hydroelektrárnami, z nichž nejznámější je DněproGES v Záporoží. Největší přehradní nádrží je Kremenčucká vodní nádrž.

Největší ukrajinská jezera jsou v Budžaku v údolích Dunaje (Jalpuh, Kahul). Větší jezera se rozkládají na pobřeží Černého a Azovského moře. Největší z nich je Dněsterské (360 km²), což je současně největší neumělá vodní plocha Ukrajiny. V Ukrajinských Karpatech je nejvýznamnější jezero Siněvir.

VSTUP DO ZEMĚ:

Cestovním dokladem potřebným pro vstup občanů České republiky na území Ukrajiny je platný cestovní pas. Minimální vyžadovaná doba platnosti cestovního dokladu je jeden měsíc. V současné době není pro vstup do Ukrajiny potřeba vízum. Bezvízový styk je možný na dobu maximálně 90 dní. Doporučujeme vzít s sebou 2 fotokopie pasu – stránky s fotografií.

Před cestou autem na Ukrajinu je bezpodmínečně nutné si vybavit tzv. zelenou kartu. Lékařská a zdravotní péče je zdarma, a proto není nutné sjednávání pojistky. Přesto doporučujeme sjednat si cestovní připojištění u některé z tuzemských pojišťoven.

DOPRAVA A PŘEDPISY:

Silnice jsou v převážné většině ve velmi špatném stavu. Turistům se nedoporučuje jezdit v noci, a to zejména z hlediska osobní bezpečnosti (přepadení, fingované havárie a policejní kontroly). Na silnicích se často objevuje volně pobíhající dobytek.

Maximální povolená rychlost je na ukrajinských silnicích je 110 km/h, v obci 50 km/h a mimo obec 90 km/h. Svícení není za dne povinné, stejně tak nejsou povinné dětské autosedačky, naopak povinnou součástí vybavení je hasící přístroj (viz výše).

Zároveň, není-li auto vaše (půjčeno z firmy či od kamaráda), se na Ukrajinu nevydávejte bez plné moci k užívaní vozidla (ukrajinsky doručenňa). Tato plná moc musí být ověřena notářem a musí být přeložena i do ukrajinského jazyka. Značení na silnicích je poměrně kvalitní, s orientací nejsou žádné problémy. Chce to ovšem umět azbuku…

Pokuty jsou na Ukrajině vcelku mírné. Za překročení rychlosti do 20 km/h zaplatíte asi 40 hřiven, za vyšší rychlost zaplatíte dvojnásobek. Přestože je Ukrajina zemí se zvýšenou spotřebou alkoholu, za volantem je jeho tolerance nulová. Policie má v takovémto případě právo vám odebrat řidičský průkaz a auto může dočasně skončit na policejním parkovišti.

Zmínku si určitě zaslouží i nepsané pravidlo silnějšího, většího či drahého auta. Takovéto auta si na silnicích dokáží vynutit přednost, proto se raději nikdy nepouštějte do závodění s nimi. Mějte na paměti černé statistiky nehod na ukrajinských silnicích. Přestože tady jezdí „jen“ asi 10 miliónů registrovaných automobilů, ročně si 45 000 registrovaných těžkých dopravních nehod vyžádá až 7 000 lidských životů! Nehodovost na ukrajinských silnicích je tak skutečně neobyčejně vysoká.

Každé motorové vozidlo musí být vybaveno hasícím přístrojem. Za porušení tohoto nařízení vás může stihnout pokuta.

Ukrajina je pro motoristy svým způsobem ráj na zemi. Cena bezolovnatého benzínu se dlouhodobě pohybuje kolem ceny 20 až 25 Kč za litr, nafta asi 15 – 20 Kč.

V nížinách je čerpacích stanic dostatek, expanduje sem maďarský MOL, který je asi nejdražší sítí, LUKOIL, OMV aj. V horách to je obtížnější a na většině „benzínek“ (jeden stojan v plechové boudě) mají jen benzín s oktanovým číslem 76 – palivo pro UAZy, Gazíky a nákladní auta sovětské výroby (pozor na kvalitu).

Zvláštní kapitolou na ukrajinských silnicích je ukrajinská dopravní policie DAI (Dorožnaja avtomobilnaja inspekcija). Na internetu i v řadě periodik se lze setkat s neuvěřitelnými historkami o zkorumpovanosti policistů, dnes je ale nutno říci, že po oranžové revoluci a po zákroku bývalého prezidenta Juščenka se situace podstatně zlepšila a prakticky všechna takováto  stanoviště byla zrušena.

BEZPEČNOST A ZÁKONY:

Na základě dosavadních zkušeností se nedoporučuje turistům cestovat na území Ukrajiny se slzným plynem ve spreji. Totéž je možno říci o dovozu nožů. S nimi není zakázáno cestovat, ale vyžaduje-li to jejich charakter – je nutné povolení k jejich držení. Vzhledem k tomu, že v tomto případě záleží na názoru jednotlivých pracovníků příslušných ukrajinských orgánů – doporučuje se na území Ukrajiny raději např. s loveckými noži vůbec necestovat.

Na celém území státu je poměrně vysoká míra kriminality. Její obětí bývají nezřídka cizinci u nichž se předpokládá větší množství peněz. Bezpodmínečné je dodržování základních pravidel – osobní doklady nenosit v zadní kapse kalhot, neprezentovat u směnáren a pokladen obchodů svou plnou peněženku.

Při vjezdu na Ukrajinu (platí i pro výjezd) je nutno počítat s dlouhými čekacími lhůtami na hranicích. Západní cizinec (občané ČR včetně) je již od hranic vítaným zdrojem vedlejších příjmů. Je možné se setkat s vyžadováním peněžních částek pod různými, často smyšlenými záminkami (např. fiktivní ekologické a jiné poplatky, pokuty, apod.). V některých případech je možno se setkat s naprosto bezostyšnými žádostmi (např. dopravní policisté) o „finanční výpomoc“ ve výši 5 – 15 €, zdůvodněnou tím, že dotyčný žadatel má malý plat. Cizinci v těchto případech nezbývá bohužel nic jiného než platit, případně naturálně odměnit konkrétního žadatele (cigarety, pivo, alkohol, čokolády). V opačném případě je cizinec nucen absolvovat zdlouhavé vysvětlování a dohadování, obvykle spojené s psychickým nátlakem a zejména značnou ztrátou času. Aby stížnosti na takový postup státních orgánů byly účinné, musí obsahovat přesné údaje – čas, místo, služební číslo vyděrače.

Považujeme za vhodné poukázat na značný zájem o cestovní pasy České republiky, které jsou zde velmi často předmětem krádeže.

PRAKTICKÉ INFORMACE:

Směnit peníze na Ukrajině není problém, všude je dost směnáren, které mění bez poplatku. Aktuální kurs ukrajinské hřivny (UAH)  lze zjistit u ČNB. Kreditní kartou lze platit / vybírat hotovost pouze ve větších městech (velmi omezeně). Možnost jejich využití je spíše jen v restauracích a hotelích.

Hygiena a zdraví:

Je třeba dbát na osobní hygienu a zásadně nekupovat syrové potraviny (mléko, maso, máslo a tvaroh) u soukromníků, zvláště pak pouličních prodavačů. Toto pravidlo platí i s ohledem na roztroušený výskyt území s následky černobylské havárie, kdy např. cizinec riskuje koupit lesní ovoce ze zasažených oblastí.

Občanům ČR je poskytována lékařská péče za úplatu, avšak upozorňujeme na odlišnou kvalitu v porovnání s ČR.  I zde existují soukromé ordinace, především stomatologické, kde je ošetření na vyšší úrovni s odpovídajícími cenami.

Důležitá telefonní čísla:
Hasiči – 01, Milice – 02, První pomoc – 03

Elektrické napětí:
230 V (jako v ČR). Zástrčky jsou tvořeny dvojicí kulatých kolíků o průměru 4 mm nebo 4,8 mm s roztečí 19 mm. Nemají zemnění, ochrana je zajištěna dvojitou izolací. Zásuvky mají tvar odpovídající zástrčkám. Někdy se může vyskytnout také zástrčka s dvojicí kulatých kolíků s roztečí 19 mm a otvorem se zemnicím vodičem. Průměr všech kolíků je 4,8 mm. Pro naše kulaté tříkolové zástrčky je nutný adaptér. Není problém dobíjet fotoaparáty, videokamery, mobilní telefony. Pro naše kulaté tříkolové zástrčky je nutný adaptér, pro naše ploché dvoukolíkové zástrčky adaptér nutný není.

Počasí:
Ukrajina leží v mírném podnebném pásu, s výjimkou úzkého pruhu mezi Černým mořem a Krymskými horami, kde zasahuje pás subtropický. Zima je zde většinou velmi chladná, nejstudenějšími měsíci jsou prosinec, leden a únor, kdy teploty klesají až pod –10°C. Léto je naopak velice teplé, na jihu až horké. Nejvyšší teploty bývají v červnu, červenci a srpnu a činí 25°C. Nejvyšší úhrn srážek vykazují Karpaty s 1 500 mm ročně. Na břehu Černého moře je pak tento nižší – do 300 mm.

 Jídlo a potraviny:

Jídlo je cenově srovnatelné s ČR. Jíst se dá levně hlavně na ulici, kde prodávají pirožky. Dobré jsou pirožky s masem a kapustou. Specialitou v zemích bývalého SSSR jsou šašlíky – maso napíchané na jehly a pečené na doutnajícím popelu. V Jasinje byly za 1.5 Hř., na Krymu za dvojnásobek. Zeleninu je dobré nakupovat na trhu, kde se vyplatí kupovat i chleba, neboť je tam rozhodně čerstvější a chuťově lepší než ve státních obchodech. Na trzích lze také velmi levně nakoupit tvarohovitý drobivý sýr. Při návštěvě trhu je dobré mít sebou igelitové sáčky, neboť prodavači je mají jen zřídka. Když je mají, tak už jsou zpravidla několikrát použité. Nejlevnější uzeniny přišly na 5 Hř. za 1 kg. V průměru stál salám či párky okolo 7 Hř. Ukrajinské pivo prodávané na Zakarpatské Ukrajině je dost nekvalitní. Nejlepší bylo pivo Oboloň, které je vařené českou technologií. Točené pivo v restauraci není zpravidla dobré, chuť ovšem kompenzuje cena: 10 Kč. Za stejnou cenu prodávají i pivo na ulici z žlutých cisteren. Vodka je nejlevnějším pitím. Výborná je licenční stoličná a vodka Vogdan. Dobrá je i ukrajinská specialita – pepřová vodka. V obchodu stojí 3.5 Hř a na tržišti je o něco levnější.

Čeburek, pirožek, bilaš – ukrajinský fastfood. Jedná se o 3 podoby jedné a téže věci – jakéhosi závitku, kapsy či rohlíčku, plněného většinou masem, zelím, tvarohem či jinými ingrediencemi. Cena okolo 1 hřivny.
Pelmeně, vareniky – asi nejtypičtější ukrajinské národní pokrmy. Vareniky nejsou nic jiného než větší pelmeně. Jde o těstovinové kapsičky, plněné masem, tvarohem či bramborama, většinou ještě zalité máslem, což pokrmu na chuti spíše ubírá, než přidává. Obecně nic moc.
Čanachy – jedno z nejchutnějších jídel, jaké si lze v ukrajinských restauracích dát. Většinou vám ho donesou v uzavřené nádobě (kotlíku) a chuťově i složením tak trochu připomíná náš bramborový guláš (brambory, maso, chutná kořeněná omáčka).
Ukrajinský Boršč – vynikající hustá polévka se zelím, bramborama, masem a dalšími přísadami, zalitá smetanou. Pokrm s pravděpodobně nejlepším poměrem výkon/cena (již od 2,5 hřivny).
Bujon, bujon s frikadelkama – nudlová polévka, případně s knedlíčky
Pečínka = játra
Kartoška fri, kartoška malodaja, kartofelnoje pyré = hranolky, vařené brambory, bramborová kaše
Šašlik – jeden z nejdražších, ale také nejlepších místních pokrmů. Dělá se často v horských kolibách v Karpatech, ale i v některých lepších restauracích a na Krymu se velmi často smaží přímo v ulicích jako voňavé lákadlo na turisty. Jedná se v podstatě o špíz z hovězího, telecího, případně jehněčího masa. Porce masa je většinou solidně velká, cena se pohybuje okolo 8 hřiven.
Šaverma – podobně jako šašlik je to dražší, ale mimořádně chutné jídlo. Je to jakási ukrajinská podoba kebabu.
Ceny některých potravin (v hřivnách): chleba 2, mléko 2, jogurty/sýry 2 – 4, uzeniny za kg 8 – 10, víno 8 – 10, pivo 1,8, minerálka 2 litry 2 – 4, zmrzlina 1 – 4, broskve 1 kg za 6, třešně kg 10, cigarety 4.

Zastoupení ČR na Ukrajině

Ukrajina – Velvyslanectví Kyjev
Velvyslanectví České republiky na Ukrajině
Posoĺstvo Českoi Respubliky
Jaroslaviv Val, 34-A, Kiev 019 01
Telefon 0038044/272-2110, 272-0431, 272-0807, konzulární úsek-2382641-2
Fax 0038044/272-6204
kiev@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/kiev
Vedoucí úřadu Jaroslav BAŠTA
Funkce velvyslanec
Působnost úřadu diplomatická a konzulární pro Ukrajinu
Časový posun +1 hod.
Provozní hodiny úřadu pondělí – pátek 08.30 – 17.00
úřední hodiny KO pro veřejnost: pondělí – pátek 09.00 – 12.30, 14.00 – 16.30

ODKAZY:

Zajímavý průvodce : http://www.treking.cz/knihy/ukrajinske-karpaty.htm