Ahoj Vojto zdravíme tebe a čtenáře ATV-Expedice.cz z naší velké cesty. Právě se nacházíme na Rusko – Kazachstánských hranicích a vypadá to na dlouho. Tak jsem si říkal, že ti napíšu jaké to tu je.

Cesta z ČR do Moskvy byla nudná, naložení strojů na vlak a koupení lístků se nám povedlo až na druhý pokus. Dobu jsme vyplnili návštěvou jednoho známého v Kaljazinu což bylo cca 200km severně od Moskvy. Po návratu do Moskvy jsme nechali zabalit stroje a čas bez strojů  vyplnili návštěvou rudého naměstí a jednoho motorkářského klubu, kde jsme přečkali noc. Druhej den jsme vyrazili na vlak do Irkutska. Cesta do Irkutska trvala cca 4 dny a celkem to šlo. V Irkutsku nás čekala kamarádka, se kterou jsme se pak vydali k Bajkalu na ostrov Olchoj, kterej byl krásnej, cestiček moc a myslím si, že pro motorkáře hotovej ráj.

Nikdo neprudí, člověk může jezdit kam chce no prostě pohádka. Setkali jsme se tam s jedním významným šamanem, kterého jsme vezli na šamanskej obřad a cestou jsme prorazili zadní pneu. Díra byla veliká, knoty nepomohly, došlo i na to, že se musela použít duše. Zážitek to byl ale parádní a tak i proraženej plast nevadil. Ten se nam podařilo nechat zavařit v Irkutsku, kam jsme se vrátili na koncert, kterej pro nás uspořádali. Po koncertě se vyměnil olej, zalepila se znovu nádrž, zavařilo kolo a vydali jsme se smer Ulan Ude a následně ke klášteru Dacan. Po návštěvě kláštera nám už nic nebránilo v tom, abychom opustili Rusko a vydali se směrem na Ulaan-Baatar, kde jsme se seznámili s místními bikery, lehce zapařili a vydali se severní cestou překonat Mongolsko.