Nastal napjatě očekávaný okamžik a my se vydáváme pro naše zcela nové Expediční SMC Jumbo 720 R, které nám na expedice  zapůjčila  firma  Journeyman.

Přebíráme stroj vonící novotou vybavený opechováním podvozku, boxem značky SHAD se 14ti palcovými pneu Maxis Bighorn.  Není s čím otálet respektive se tolik těšíme na první dojmy, že se spontálně domlouváme na zajíždění hned na následující víkend. Zajíždět vyrážíme ráno a první kilometry jedeme po silnici. Jumbo mile překvapuje stabilitou a hravým ovládáním. Vše je ještě syrové a tak držíme ručičku tachometru do 60 km/h. Je to ale vnitřní boj, protože čtyřkolka každým ujetým kilometrem reaguje na plyn ochotněji a navádí řidiče k většímu rozletu.

Prvních zhruba 100 km po silnici spolkne Jumbo než se rozkoukáme  a tak zamíříme do lehkého terénu.  Hned v prvním členitém úseku musím vyzdvihnout příjemnou ovladatelnost čtyřkoly až mně zarazí s jakou lehkostí lze i v kamenitém sjezdu čtyřkolku řídit a jak obratně se proplétáme mezi stromy.  Tak jak jsem u jiných strojů volal po posilovači tak si zde říkám, že řízení reaguje vyložěně akorát, tedy není ani příliš lehké ani s ním nijak nebojuji.

Protože nejsem v zajížděcí skupině vedoucí tak než se naději sklouzne v jednom úseku lehký terén do težšího a před námi se objeví zhruba 200 metrů hlubokých kolejí plných hustého bahna. Sleduji přede mnou se prokousávající Polaris a vzápětí Jumbo pouštím do kolejí. Zhruba v polovině jsem nucen připnout přední náhon ( spíše proto že nechci nový stroj nějak trápit) a pak úsek víceméně hravě zdolávám.  Tam, kde bych dříve drhnul podvozkem Jumbo projíždí bez zaváhání a potvrzuje se to co bylo patrné již při prvním pohledu, že je čtyřkolka vysoká což je pro prostupnost terénem určitě lepší a jak se později ukazuje bez dopadu na boční stabilitu.

Po projetí zběžně kontroluji stav zabahnění stroje a přitom si všímám jak jsou vedeny pancéřované hadice k předním brzdám. Zde bych viděl prostor pro změnu protože jsou vedeny po spodním rameni a vytváří oko které je přímo výzvou pro případnou větev. Vedení hadice určitě nebude problém přesadit a tak to bude pravděpodobně první drobná úprava kterou naše Jumbo prodělá.

 Další zajížděcí výprava probíhá na Orlické přehradě.  Tentokrát vyrážíme na víceméně silniční projížďku po okolí.  Je sobotní ráno a my se probouzíme do slunečného dne. Odjíždíme z kempu Velký Vír ve dvou,  tedy expediční Jumbo a s ním Suzuki KQ 750 řízené Pájou. První  kilometry cesty nás přivádí k památníku Lety, kde zastavujeme na krátkou pauzu a pietu. Potom vyrážíme kolem zámku Orlík a pokračujeme na druhý břeh přehrady do kempu Radava. Jumbo je i na silnici na delších přejezdech velmi pohodlné a tak si užíváme parádní výlet bez nějakých bolavých zad či vydrnčených rukou.

Další zastávkou je hrad Zvíkov, kde necháváme čtyřkolky na placeném parkovišti a obhlížíme hrad.  Oběd si dáváme v krásné  restauraci s rodinným pivovarem, kde se obdivujeme kráse místních servírek :D  a pak už zase svištíme s větrem o závod.  Silnici kombinujeme s lehkým terénem v podobě několika polních cest lemovaných třešněmi,  kterými plníme břicha. K večeru okruhem opět míříme do Kempu kde usedáme k vychlazenému pivku a večerní zábavě. Najeto zhruba 100 km většinou silnice bez jakýchkoliv potíží a problémů.

V kempu diskutujeme nad pár „nedostatky“, které jsme na stroji objevili a které bude třeba vychytat : 

Bude třeba upravit sedačku, která občas vyskočí z plastového „zámku“ jde o stejný “neduh“, který jsem řešil na mém TGB Blade 550, kde jsem musel přesadit zámek. Vyměnuji gripy jelikož nejezdím v rukavicích, tak moje ručky po pár kilometrech ozdobily mozoly :D. Na delší trasy tedy volím tuto jednoduchou úpravu.  Při montáži gripů (ODI – Troy Lee Designs),  zjišťuji, že originální nejsou stejně dlouhé a nebo nebyly zcela naražené (levý nový grip nejde zcela nasunout) proto jsem při montáži musel přesadit brzdu i ovládání světel a startéru (to si vyžádá jeden nový otvor do řidítek). Montáží víceméně potvrzuji, že ji zvládne i úplný laik a technický antitalent :).

Jumbo má najeto  500 km a tím první fáze zajíždění končí. Čtyřkolka zatím naplnila a v rovině řízení i předčila  naše očekávání a tak věříme, že bude na expedičních cestách dobrým partnerem a že Vám zde budeme moci sdělovat samé výborné zážitky z cest na které nás odveze.