Rádce: Co sebou na expediční cestu
Řada z našich pravidelných čtenářů sbírá odvahu na samostatnou expediční cestu za nějakým tím dobrodružstvím a poznáním jiných krajin a tak se začínají i množit dotazy na to co sebou vozit atp. V tomto krátkém článku tedy shrneme to nejdůležitější co by cestovatel se čtyřkolkou neměl na expediční cestu opomenout přibalit.
Náhradní díly:
I přesto, že Murfyho zákony fungují naprosto spolehlivě a tedy pokud se něco rozbije je to zpravidla to co nemáte sebou, doporučujeme vzít základní sadu dílů, které minimalizují rizika spojená s řešením základních poruch. Jsou to tedy: Manžeta, Pojistky (před cestou si ověřte jakou velikost pojistek ve stroji máte a berte jich více, nezřídka totiž nastávají okamžiky, kdy při hledání závady odpálíte další), Žárovky (zejména u přesunů po silnici eliminujete riziko pokuty atp), Variátorový řemen, Olejový filtr (může být starší, který v případě utopení stroje a nutné výměny oleje použijete na dojezd akce), Olej, Svíčka, Sada na opravu pneu, Vázací drát, Stahovací pásky (různé rozměry), Sada šroubů a matic. Pokud jedete do extrémnějšího terénu pak přibalte i rezervní poloosu a pneu i s diskem (průraz disku není nic vyjímečného).
Obecně doporučujeme před delší cestou konzultaci sady náhradních dílů s autorizovaným servisem pro Váš stroj či přímo s jeho dovozcem do ČR. Odborníci na servisu Vám vždy budou schopni doporučit i například nějaký specifický díl, který občas odchází na konkrétním stroji, který zrovna sedláte. Některé firmy v ČR pak začínají nabízet i možnost zápůjčky konkrétních dílů na expediční cestu (oproti vratné kauci) s tím, že po návratu díly vrátíte a uhradíte jen to spotřebované.
Nářadí:
Pokud cestujete ve skupině určitě doporučujeme se na nářadí dohodnout tak, aby každý nevezl všechno. Sebou určitě: Kompresor 12v, Kleště kombinačky, Nůž, Šrobovák rovný/křížový, Gola sada. Každá čtyřkolka by měla být vybavena hasícím přístrojem (za tu dobu co jezdíme jsme byli 2x svědky zahoření stroje a bez hasicího přístroje by byla situace velmi obtížně řešitelná). Hasicí přístroj umístěte na čtyřkolku tak, aby byl skutečně při ruce.
Do terénu:
Na náročnější expedice určitě doporučujeme čtyřkolku vybavit kvalitním navijákem ( řada strojů jej má již v základní výbavě). Sebou pak přibalte minimálně 3 metrovovou kurtu, skládací lopatku (zapadnutí ale i ohniště u bivaku atd.), skládací pilku (průjezd terénem, větve stromy) nebo sekerku.
Na bivak:
Čtyřkolkář není tvor choulostivý a v cizině má možnost tábořit i v divoké přírodě zcela mimo civilizaci. Pro bivak v přírodě doporučujeme sebou základní vybavení a to:
Spací pytel - spací pytel (spacák) vybírejte dle cílové oblasti a očekávaných nočních teplot v ní. Výběr spacáku doporučujeme konzultovat s odborníky (nevhodně vybraný spací pytel Vám může otrávit celou dovolenou a přinést řadu probdělých nocí). Sledovat je třeba zejména rozměr spacího pytle (small, regular, long atp.) a teplotní rozsah, pro který je spací pytel určen (již 7 let funguje norma ČSN EN 13537, která upravuje obecné požadavky na spací pytle). Sledujte tedy rozsah:
- Komfortní teplota (T comf )-spodní hranice rozsahu komfortu, při které uživatel spacího pytle v uvolněné poloze těla, např. v poloze na zádech je celkově v tepelné rovnováze a nepociťuje chlad (vztaženo na normální ženu a na normální podmínky)
- Limitní teplota (T lim)-spodní hranice, při které uživatel spacího pytle ve skrčené poloze těla, je celkově v tepelné rovnováze a právě nepociťuje chlad (vztahuje se na normálního muže a na normální podmínky)
- Extrémní teplota (T ext)-spodní, extrémní teplota, kde je nebezpečí poškození zdraví podchlazením vztahuje se na normální ženu a na normální podmínky). Tato teplota vyjadřuje bod nebezpečí vedoucí až k smrti.
- Maximální teplota (T max)-horní hranice rozsahu komfortu tzn. teplota, při které se částečně nepřikrytý uživatel spacího pytle (normální muž) příliš nepotí.
Pokud cestujete natěžko na delší dobu hrozí riziko, že budete mít většinu oblečení a vybavení řádně zabahněnou. Aby jste se vyvarovali umazání spacího pytle a jeho složité čištění lze zakoupit pratelnou bavlněnou vložku. Mezi vynikající firmy nabízející spací pytle ale i personál který Vám kvalifikovaně poradí s výběrem patří Hudy.cz nebo Rockpoint.cz.
Stan či bivak
V dnešní době je k dispozici široká nabídka stanů a bivakovacích vaků takže vybírejte podle požadované velikosti ( počet osob) ale i váhy a velikosti zabaleného stanu. Pro expediční nocleh není třeba velkého stanu, který by Vám zbytečně zatěžoval stroj a zvyšoval tak spotřebu pohonných hmot na expedici.
Karimatka
Doba, kdy cestovatel vozil neforemný válec srolované molitanové či polyuretanové karimatky je dávno pryč. Dnes určitě pořizujte pro větší komfort (zejména izolační) karimatku samonafukovací. Vzhledem k tomu, že vybavení nepřenášíme a tudíž váha nemá zcela zásadní vliv není třeba vybírat karimatku tvarovanou s nízkým profilem i váhou (kategorie – light) ale můžete směle volit z kategorií – comfort a kemping. Jednoduché srovnání karimatek naleznete zde.
Vaření
Na expediční vaření určitě nevystačíte jen se samoohřevnými jídly typu Adventuremenu protože horký čaj, káva ale i polévka určitě přijdou na delší cestě také k dobru. Se čtyřkolkou nelze očekávat, že by se cestovatel pohyboval v extrémních nadmořských výškách, kde by měl plynový kartušový vařič problémy a tak na vaření toto řešení bohatě stačí ( značky VAR, Colleman, Primus jsou pak jednoznačnou zárukou kvality). Co doporučujeme je zvolit typ, který používá kartuše se zpětným ventilem které lze při převozu demontovat (typ, který kartuši proráží hrozí v boxu vyklepáním a únikem plynu). K vařiči pak doporučujeme dokoupit závětří, které výrazně šetří plyn a urychluje vaření v situaci, kdy fouká vítr. Pro rozdělávání ohně doporučujeme outdoorový zapalovač, který funguje i v zhoršených klimatických podmínkách (vítr, sníh, déšť) a pro vyloženě extrémní cesty, kdy je mokré veškeré vybavení atp. lze přibalit škrtadlový zapalovač, který však není vhodný pro zapalování vařiče ale jen pro rozdělávání ohně (navíc vyžaduje troud) tedy jde spíše o pomůcku pro přežití. Pro běžné neextrémní cesty doporučíme komfortnější plynový zapalovač. Co do nádobí a příborů je na trhu široká nabídka outdoorových potřeb.
Ostatní vybavení
Z dalšího vybavení doporučujeme přibalit: Čelovku ( komfortní svícení při bivaku ale i opravách atd.), Kapesní nůž.
Expediční lékárna:
Lékárna je na cesty mimo civilizaci věcí z nejpodstatnější a její obsah by měl být schopen vyřešit i ty nejextrémnější situace (otevřená zlomenina, tepenné krvácení atp.). V terénu bude třeba, v případě kritické situace ošetřit zraněného tak, aby byl schopen transportu nebo vyčkat příjezdu záchranářů. S ohledem na to je třeba plánovat i její obsah. Obsah lékárny vždy doporučujeme konzultovat s lékařem a podřídit jej i aktuálnímu složení osádky expedice. Každý člen by měl dopředu ostatním nahlásit případné zdravotní rizika (alergie atp.) doporučuje se i v rámci dokladů přiložit kartičku s krevní skupinou ale právě i alergiemi na léčiva atp. případně se seznamem pravidelně užívaných léků. Výrazně to usnadní situace, kdy je konkrétní osoba v bezvědomí a věc řeší ostatní účastníci (krevní skupinu zasahující lékař vždy ověřuje přesto tyto základní informace usnadní zásah). V každé expediční skupině by měli všichni účastníci znát obecné zásady poskytnutí první pomoci. V kritické situaci jde o vteřiny a pomoc by tedy měl být schopen poskytnout každý.
Lékárna by pak měla obsahovat: Dostatek obvazového materiálu, kompresy různých velikostí (nedoporučujeme čistě gázové ale AB s jádrem z drcené celulózy a povrchem se zdvojenou vrstvou z netkaného textilu), obinadla hydrofilní (nesterilní/sterilní) pro fixaci, Krytí ran s mastí Atrauman – různé rozměry, Polštářkové náplasti COSMOPOR různé velikosti, Náplast cívková, Elastické obinadlo, Elastické návleky (prst, ruka, noha), Malé gázové přířezy (očištění rány), Pružné obinadlo, Tvarovací fixační dlaha. Dezinfekce ran (Septonex, Phyteneo Neocide, Peroxid atp.). Na drobné rány Akutol STOP spray (staví krvácení)/Akutol spray (tekuté obvazy). Oční kapky (Ophtalmo Septonex atp.). Štípnutí hmyzem / drobné popáleniny - (Fenistil Gel), Popáleniny (slunce, výfuk atp) – Panthenol Spray. Průjmy (Endiaron, Imodium, Smecta). Bolest, horečky (Ibalgin, Paralen 500, Ibuprofen, Aspirin). Alergie (hmyz, kopřivka atp.) – Zyrtec. Samozdřejmostí jsou pak nůžky, izo/termofólie proti prochladnutí zraněného, pinzeta (klíště, trn atp). Specifické oblasti pak vyžadují i specifické očkování. Obecně pro cestovatele doporučujeme očkování proti virové hepatitidě A+B a ověřit platnost očkování proti tetanu (obnovuje se každých 10 – 15 let). Doporučení na očkování do konkrétní země pak naleznete zde s tím, že každý cestovatel by měl mít vystaven mezinárodní očkovací průkaz (vystaví jakékoliv očkovací centrum).
Volání jara aneb výlet do Pekelných dolů
Už na letošní výstavě motocykl 2013 jsme byli Fíkem pozváni na dvoudenní čtyřkolkářskou akci konanou v termínu 31.3.2013 – 1.4.2013. O akci jsem se dozvěděli jen tolik, že jde o sraz čtyřkolkářů a jede se do Pekelných dolů a pak do obce Hamr na Jezeře, kde je ubytování a posezení se čtyřkolkáři. Předběžně jsme tedy přislíbili účast a dohodli se, že jedeme já s novým SBS Journeyman Gladiátor Z6, Pája tradičně se Suzuki KQ a Honza na Can Am.
Pár dní před akcí dostáváme info, že na akci vyráží i klubovna Polabí a tak se domlouváme, že pojedeme s nimi. V předvečer odjezdu tedy ještě píšu Petrovi Mařenovi se kterým se domlouváme na sraz u MC Donalda na Černém mostě v půl deváté ráno. My si dáváme spicha v půl osmé u mně před domem s tím, že nás k zmíněnému Mekáči čeká zhruba 50 km po ose. Ráno se budím a zjišťuji, že autíčko má prázdné kolo takže nafukuji a mezitím přijíždí kluci a skládají stroje. Vyrážíme takříkajíc na čas a v duchu všichni proklínáme stanovený čas odjezdu protože se ke všemu v noci mění čas na letní a tudíž jako bonus vstáváme o hodin dříve.
Do Prahy svištíme s větrem o závod ale přesto na Barandově zjišťujeme, že na půl devátou se ke klukům nedostaneme. Takže jim voláme a oni hlásí, že nečekají a dávají nám souřadnice na další místo srazu zhruba 20km za Prahou. Frčíme tedy nonstop a za pomoci telefonické nápovědy od Michala Tytyty nakonec dorážíme na místo srazu, kde se už nahromadilo zhruba 20 strojů. Tankuji a než se nadějeme jede se dál. Tentokrát už terénem přičemž vede Jarda Quad, který na novém Can Am jede jak splašený. Jedu na chvostu, kvůli oblakům prachu udržuji odstup a sleduju Táňu jak to předemnou pálí díra nedíra. Po pár kilometrech zastavujeme na krátkou pauzu a zjišťujeme, že je nás zhruba polovina. Zbytek zůstal kdesi za námi a tak jim voláme načež dostáváme info že opravují a že máme pokračovat. Chvíli ještě žertujeme na Jardův účet jako že, „proč jedem jako bychom někde něco ukradli“ :D, pak ale sedneme na stoje, že budeme pokračovat. Za mnou přichází Michal, že chce zkusit autíčko tak sedám na polárku, abych vzápětí zjistil, že nejde natočit :( baterka kaput tak startujeme přes kabely ( jako ten den ještě párkrát ) a já se vracím k autíčku, domlouváme se, že se Michal sveze později a pelášíme dál.
Polní cesty střídají lesní pasáže, až narážíme na úsek, kde se prodíráme mezi stromy. Mám trochu obavy, abych se s autíčkem protáhl ale to mně mile překvapuje a tak zdolávám všechno co čtyřkolky předemnou. Při jednom z lesních stoupání sledujeme jak nás nejprve míjí utikájící zajíc a vzpětí divočák jako hrom :D. Naštěstí se kaňour nechce kamarádit se čtyřkolkáři a tak si nás nevšímá. Po chvíli skupinka staví protože Víťa má úplně prázdné kolo. Díra jako do pekla, která spolkne celé moje balení knotů. Nějaké knoty má ještě Pája ale zdá se, že kolo drží a tak pokračujeme. Po pár kilometrech přichází další lesní pasáž a Víťovo kolo opět uniká. Přidáváme knot a utěsňovač ale Víťa se rozumně rozhoduje k návratu domů takže nás i s Táňou opouští. Další kilometry tempo mírně zvolnilo a já se sžívám s autíčkem v terénu. Moje obavy, že nezdolám to co čtyřkolka postupně ustupují občas sice zadrhne stříška o nějakou větev na druhou stranu nastávají i okamžiky, kdy v úvozové cestě předemnou kolky mírně bojují a já díky šířce stroje projedu takříkajíc na brnkačku. U Bělé pod Bezdězem přichází skutečně terréní pasáže spousta bahna ale i lehký triálek atd., paráda autíčko je tedy jedna velká koule bahna ale jede skvěle. Při pravidelné kuřácké zastávce pouze zjišťuji, že je poztrácená většina šroubů držících oplastování podvozku. Utahuji tedy to co drží a drc páskou přidělávám to co už šrouby nemá. Blížíme se k Pekelným dolům ale cesta z ničeho nic končí prudkým sjezdem a následným neméně prudkým výjezdem. Jarda a Oťásek volí objezd já Michal, Pája a Honza jedeme napřímo. Musím se přiznat, že tuhle pasáž jsem skutečně projíždět nechtěl ale kluci v čele s Michalem mně přesvědčili a Z6tka to nakonec dala jako nic. Paráda.. Na silnici se všichni sejdeme a s několika navigačními zaváháními dojíždíme k Pekelným dolům.
Na místě je tak 40 – 50 čtyřkolek. Pěkná tlupa a mraky známých tváří. Jsou tu pohodáři ze severu (Jura, Pirda a spol), Ústí (Johan, Kořka, Eli), Polabáci jejichž druhá půlka vedená Tytáčem je k našemu překvapení už na místě ale je zde i spousta neznámých nových tváří. Dáváme tedy klobásku a klábosíme s kamarády. Když všichni pokecají hromadně odjíždí do Hamru na Jezeře, zůstáváme jen my a Ústí. Kluci nás v žertu přesvědčují, ať jedeme s nimi do Ústí my ale vyhodnocujeme čas a říkáme si, že budem směřovat k domovu. Nakonec se domlouváme, že s Ústečáky pojedeme do České Lípy a tak za nimi mizíme do terénu a drandíme určeným směrem. Po zhruba půl hodince stavíme u hlavní silnice abychom dali pauzu a rozloučili se. Pauzu bezezbytku využije Pája, který zavadí návlekem na řidítkách o plyn a zezadu napálí celou kolonu strojů. Nejvíce to chytá Kořka, který je první na řadě ale má hodně orámováno takže si jen pohne zády protože sedí na čtyřkolce. Druhá na řadě je Z6tka ta dostává nejprve ránu na zadek což odnáší plast u značky a následně pokračuje do honzových kamen o které si štípne plast na čumáčku. Noo už je holka poznamenaná. Pája má ohnutý rám a náladu pod psa, my okukujeme škody a kluci Ústečtí se loučí.
Než vyrazíme na cestu ještě zjišťuji, že mně opět uniklo kolo a tak dofukuji a souběžně s tím nám za zády staví hlídka policie. V duchu si říkám ajéje bude sranda a taky že jo. Jeden z ochránců pořádku rovnou řve ve stylu co se tady děje proč stojíte v křižovatce ? ( zde je třeba podotknout že jsme stáli tak 5 metrů před křižovatkou vedlejší „skoro polní“ a hlavní silnice, nicméně na straně a tak, že by se u nás vyhnuly dva kamiony) než se zmůžeme na reakci policista pokračuje „Kde máte výstražný trojuhelník“ , „Jakto že nemáte reflexní vesty“, „Jakto že máte stroje umazané od bláta“ pak se hrne k honzovu CA, aby mu vysvětlil, že takhle přidělaná značka být nesmí a že je nepodstatné jak bylo vozidlo homologováno, že odpověný za homologaci je řidič… to už nevydržím a zdvořile se jej táži, zda by na nás mohl přestat řvát. Kupodivu to zafunguje a policista pochopí, že řežim „kdo chce psa bít hůl si vždycky najde“ na nás nezabere tudíž nám víceméně domlouvá abychom otřeli světla pak zkoukne kameru na mojí helmě a ptá se po zkušenostech s ní a nakonec oznámí to co dobře tušíme, že se v okolí pohybují čtyřkolky a tudíž že nějaký „dobrák“ volal na PČR no a my jsme byli na ráně :D. Nakonec tedy odjíždí a my taky sedáme na stroje a jedeme k domovu.
Domů dorážíme kolem 10 hodiny večer za hustého sněžení. Já jsem v pohodě protože do Z6tky díky oknu nefouká tudíž mně zima není. Kluci jsou ale zmrzlí na kost a tak nakládají a frčí k domovu. Tento zimní jednodenní výlet jsme najeli 330 kilometrů z toho takových 120 terénem. Autíčko zvládlo jak terén od lehkého po těžší i přesuny po silnici bez sebemenšího zaváhání. V průběhu akce kluci po očku pokukovali, jak že si s tím či oním Z6tka poradí a já myslím, že byli překvapeni, že vše proběhlo bez ztáty kytičky. Vypadá to tedy, že i na chystaných expedičních cestách bude tahle novinka výborným pomocníkem.
Výlet na čtyřkolce – Okolí Vranovské přehrady
Přinášíme Vám další zajímavý tip na výlet tentokrát v okolí Vranovské přehrady na jihu Moravy.
Navštívíme: zámek, hrad, zříceninu, rozhlednu, muzeum Tatra, motomuzeum, muzeum železné opony, řopíky a bunkry, zajímavé vyhlídky do údolí řek Dyje a Želetavky, Hráz přehrady, vysutý lanový most, pěkné koupání a další….
K výletu okolím Vranovské přehrady jsem vybral pouze asfaltové cesty, ale vzhledem ke krásné přírodě v okolí a k velkému množství zatáček serpentin a sjezdů bude tento výlet zajímavý i pro čtyřkolkáře. Tento výlet doporučuji realizovat v období července a srpna. Samozřejmě, že znám hromadu stezek a polních cest, ale vzhledem k blízkosti národního Parku Podyjí a k velkému množství chat ,kempů a velkého počtu turistů a cyklistů tuto variantu v sezóně nedoporučuji. Na takovéto vyřádění je Rumunsko a další podobné destinace, o kterých se zde na ATV-expedice dozvíte vše potřebné. Tento výlet berte jako tzv. kochačku a pohodový víkendový výlet.
Pro start jsem vybral obec Lesná. V centru obce je velké neplacené parkoviště přimo naproti Muzeu Motocyklů a je i penzion pro případné ubytování (http://www.veteransalon.cz)
Z Lesné pojedete po hlavní silnici do Vranova nad Dyji, před Vranovem v horní části serpentin je v pravotočivé zatáčce krásný výhled na Vranov zámek a Benátky. Doporučuji zastavit na malém odpočívadle. Na zábradlí vyhlídky si můžete s partnerem či partnerkou uzašít svoji lásku visacím zámkem, jsou zde dva prsteny, které jsou navzájem propojeny , toto je legenda ze staré Číny. Zámků je zde již obrovské množství. Této vyhlídce se říká Vyhlídka zamilovaných.
Dál pokračujete Vranovem do centra za mostem vlevo k zámku do kopce, zde je benzinka pro doplnění paliva. Na kopci nad Vranovem v ostré zatáčce je vchod do zámku. Doporučuji zastavit před vchodem , na 4kolku je zde místa dost. Prohlídku zámku bych asi vynechal je to sice zajímavé ,ale v moto oblečení a se čtykolkama, které by jste museli nechat stát 1km pod kopcem na legálním parkovišti to není moc dobrý nápad. U zámku čtyřkolky chvíli stát můžou, po projití všech nádvoří je u zadního krásná vyhlídka na Vranov toto určitě nevynechte. Na chvilkové zatavení u zámku Vám nikdo nevynadá.
Po odjezdu dál směrem na Podmyče je asi 600m od zámku odbočka doprava ke zrenovovaným bunkrům (čtyřkolky nechte u silnice). Další cesta přes Podmyče do Lančova v centru obce je hospůdka s terasou a možným výhledem na čtyřkolky. Dále dle šipek na Cornštejn a Vysočany.
Při sjíždění k přehradě je v lese po pravé starně zřícenina Cornštejn. Čtyřkolky nechte před vchodem u cesty pěšky pak asi 100 m k bráně. Zřícenina hradu je částečně opravená a stojí opravdu za návštěvy, výhledy z ní jsou fantastické. Jsou zde vystavěny vysuté dřevěná lávky, aby se dalo dostat do všech částí rozlehlého hradu. Otevřeno červenec-srpen 9:00 – 17:00 vstupné 40,- / 20,- Kč.
Dále pak přes most nad přehradou do Vysočan a potom směr Dešov. Po sjetí serpentin za řekou vpravo do Zblovic. Pozor jsou zde velké vracečky a špatná cesta. Za Zblovicemi směr Bítov na křižovatce vpravo k hradu Bítov. Po pravé straně je restaurace Rumburak s nově postavenou rozhlednou. Zde zastavte a dejte si pár schodů na rozhlednu vysokou 30 metrů. Součástí restaurace je i ubytování a bowling.
Kousek za Restaurací je parkoviště a cesta k hradu Bítov. K hradu se z parkoviště musí asi 800m pěšky. Po prohlídce zpět na křižovatku a do Bítova. Při vjezdu do Bítova je další benzínka. V centru Bítova vedle bývalé hospody je muzeum Tatra . Z Bítova pokračujte dál z kopce k druhému Bítovskému mostu, před ním se dáte doprava do kempu Horka. Projedete celým areálem až dozadu. Zde je vhodná pláž ke koupání, je to jediné místo kde se dá dojet na čtyřkolce až k vodě. Jsou zde 3 restaurace a pěkný výhed na Cornštejn.
Dál vede cesta zpět přes most nahoru kolem již zhlédnutého Cornštejna zpět do Lančova. Potom směr Vranov nad Dyjí. Při sjezdu ve Vranově odbočte vlevo k hrázi Vranovské přehrady. Parkoviště je placené, nechte čtyřkolky hned u pokladny oni to budou lépe hlídat. Pak pěšky na hráz a za hrází dál k zajímavému lanovému vysutému mostu přes Švýcarskou zátoku. Na druhé straně je kemp s asi největší pláž v Čr. Cesta přes hráz k pláži je lemována velkým množstvím restaurací a letních zahrádek, v kempu je bazén, lanové centrum a množství hospůdek a stánků Vietnamských prodejců. Je to pěkná procházka s vyhlídkou na hráz , elektrárnu a hlavní vodní plochu Vranovské přehrady.
Po kochačce zpět na čtyřkolky do centra Vranova po stejné cestě přes serpentiny do Lesné. Z lesné do Horního Břečkova a dál do Čížova, na konci Čížova je muzeum železné opony. Jsou to pohraniční zátarasy přímo na hranici s Rakouskem. Pozor jste v národním parku Podyjí . Hned vedle zátaras je Čížovské infocentrum Národního Parku Podyjí se stálou výstavou o přírodě v Podyjí. Otevřeno 10:00 – 17:00. Dál vede cesta zpět do Lesné k místu, kde jsme začínali. Při vjezdu do Lesné je na začátku obce po pravé straně větrný mlýn s restaurací. Pěkný výlet a šťastný návrat. Případné dotazy pište na Leos2@seznam.cz
Text: Leoš Machát
Foto: Leoš Machát
